Rasistycka uvaha o slovach noveho prezidenta
„Musime porazit bílou nadřazenost!“ To řekl novy amerycky prezident. Poslechnul sem si to, bo člověk nikdy nevi. Ta věta zněla jemně jinak, ale bylo to tam. Fakt tam byla slova „…we must confront, defeat white supremacy…“Co mam na to řict? Je to rasistycke? No tak to každopadně, ale kery novinař si dovoli napsat o emeryckem prezidentovi, že je rasista?
A tak sedim v hispaňolskem baru a čenoška mi nese napoj zvany „svobodna Kuba.“ Je to rasistycke? No tak to každopadně! Bo spravně bysem asi měl libat jeji nohy a omluvat se za to, že jisti zli černoši v Afryce chytali jine hodne černochy a prodavali je obchodnikum, obvykle bilym tvařim, keři je vozili přes ocean a tam je prodavali Frantikum, Španělum nebo Angličanum a dalšim sudruhum bez rozdilu barvy pleti či naboženstvi.
A tihle Frantici v zapadni Hispaňole s pomoci tychto otroku vytvořili nejbohatši kolonyju v cele Ameryce. My v Ostravě zme jako tež měli kolonyje, ale obavam se, že to nema suvislosti. I když možna tež ja. Ty kolonyje vytvořili Židi. Ti zli, bohati Židi, z jejichž investyc z počatku devatenacteho stoleti žije Ostravsko dodneška. Mimochodem, ta železnica z Vidně přes Břeclav a Ostravu a Osvětim do Krakova, zvana Severni draha cisařa Ferdynanda, byla tež financovana Židama. Ale prospěch z teho měli všeci – Němci z Rakuska, Moravaci z Markrabstvi aji Polaci z Haliče. Je na tym cosik rasistyckeho? Asi ni, že…
Nicmeně vraťme se k te zapadni Hispaňole. Na počatku 19. stoleti se černoši v teto nejbohatši kolonyji vzbuřili, našli si vlastniho cisařa a ten v roce 1804 vydal degret, v kerem se psalo, že je dobre vyvraždit bělochy, keři tuto kolonyju k bohatstvi přivedli, bo pak připadne veškere bohatstvi černochum a ti budu žit a prosperovat až do smrti. A jak pravil degret, tak se aji stalo. Během dvuch měsicu bylo vyvražděne veškere bile obyvatelstvo, včetně bab a děcek. Asi pět tisic osob. Bo degret je degret, že. Je na tym cosik rasistyckeho? Ja nevim, bo když se ubližuje bilym, tak to pry rasizmus neni. Každopadně zapadni Hispaňole se od te doby nějak nedaři, prosperita kajsik zmizela s vyvražděnyma bělochama a už se nevratila. Dnes, po dvě stě rokach, je v zemi pruměrne IQ 67, což je sedme nejhorši na světě. Je to rasistycke? No tak to každopadně! Ja bysem ty žebřičky zakazal! Vždyť lidi su si rovni! Třeba posledni ušmudlany žebrak tady z Hispaňoly je si rovny třeba s Vaclavem… ne, to sem zase odbočil. Každopadně bila nadřazenost v zapadni Hispaňole byla tenkrat rozhodně poražena. Navždy. Ptate se, jestli su zapadni Hispaňolci dneska šťastni? Nevim…
Vraťme se ovšem zpět do mojeho baru. Byl vybudovany Židama. Pravě tajak cele město. Divite se? Ještě v roce 1938 tady byly okolo jedne hezke plaže enem bažiny, moskyti a jiny humus. A pak přijeli Židi a vybudovali nadherne, prosperujici misto, plne fajnych domu, fabryk, bank a podniku. Zkultyvovali bažiny, začali pěstovat plodiny, krmit jima bravky a jina zviřata a vytvařat z nich fajne klobasky, salamy a jine dobroty. Kaj se tu ti Židi vzali? Ze středni Evropy. Přišli, bo je nikdo nikde už nechtěl. Jediny, kery je chtěl, byl mistni dyktator, kery se rozhodnul, že „vyběli“ mistni obyvatelstvo, bo se mu zdalo malo pracovite. Kura, neni to rasistycke? No tak to si každopadně pište, že je! Vybělit mistni obyvatelstvo! Mimochodem, ta konference, na kere se ten dyktator jako jediny statnik přihlasil, že by přijal sto tisic (!) Židu z Evropy, se konala na přani jakehosik Hytlera (jinde se piše, že Ruzvelta) ve francuskem Evianu v červencu 1938. Do dneška je z te konference velka ostuda, bo to byla posledni přiležitost, jak zabranit mnoha tragedyjam.
Nakonec diky mnoha okolnosťam se nasledně povedlo dostat do zapadni Hispaňoly enem necelych tisic Židu ze středni Evropy. Přestože to byli převažně pravnici, doktoři a lidi nezvykli robit rukama, dostali 10 krav na osobu, mulu, koňa, par hektaru bažin a pujčku 170.000 dolaru (v dnešni hodnotě) na 1% urok. A postupně vybudovali prosperujici oblast. Požadavek „vybělit“ mistni obyvatelstvo měl byt dosaženy tym, že bylo požadovane, aby 90% z přistěhovalych Židu byli svobodni chlopi, o kerych se předpokladalo, že si najdu mistni švarne robky. Chytre, že? Je na tym cosik rasistyckeho? Ja nevim, ja se to snad aji bojim napsat.
Ale kdyby měla byt poražena bila nadřazenost, asi bych tu neseděl v baru založenem židovskyma přistěhovalcama, nevybiral pesa z banky založene židovskyma přistěhovalcama, bo by po vzoru vychodni Hispaňoly by kdosik třeba vydal degret a…
Tuž podivejme se ještě na teho hodneho dyktatora, kery chtěl zachranit sto tisic Židu z Evropy a zabranily mu v tom udalosti, o kerych se tež bojim psat. Denně si pudroval pysk, bo mu připadal malo bily. Po mamě totiž byl ze zapadni Hispaňoly. Byl to lidumil? Ale ani zdaleka! Necely rok před tu evijansku konferencu s fajnyma chlebičkama a žabima stehynkama nechal v zapadni časti vychodni Hispaňoly vyvraždit dvacet tisic (!) přistěhovalcu ze zapadni Hispaňoly, bo se mu nezdali dost dobři pro prosperytu země. Robil to tak, že vojaci chodili chatrč od chatrče, ukazovali lidem petržel a ptali se, co to je. Kdo neuměl spravně slovo „perejil“ zapadohispaňolsky vyslovit, byl okamžitě zavražděny. Včetně bab a děcek. To už je ve zdejši oblasti takovy zvyk. Byl to rasizmus a nadřazenost? No tak to každopadně! Ale řikalo se temu petrželova revoluce!
Neni to jednoduche, s tym poražanim bile a jine nadřazenosti, že? Sem zvědavy, z jake strany to ten novy amerycky prezident vezme. Jestli po vzoru petržele, nebo vyda degret…
Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Hispaňola
PS pro blog.idnes.cz: Tento text davam automatycky a preventyvně do sukromych textu, přestože si všecky zdroje a suvislosti možete ještě sami svobodně ověřit. Bohužel doba, v kere žijeme, už svobodna neni.
