Rozvolňujeme. Hurá!
Lu Lina: Pondělí byl malý den D. Malé rozvolnění před Velkým Rozvolněním. Hurá.
Vláda se dojímá nad vlastní velkodušností a celkovou atmosférou i oficiální prezentací to poněkud připomíná zrušení roboty. Poddaní si můžou milostivě jít koupit boty, auto, hřebíky nebo knihu, nechat si konečně opravit harfu a ti s početnějším příbuzenstvem už můžou v klidu umřít. A klidně i s něčím jiným než „s covidem.“
Ale hlavně, za určitých podmínek (je jich už ode dneška jen asi 27) můžeme být sami venku bez roušky. Jéžiš, děkujem, Vaše blahorodí. Abych to nějak názorně demonstroval: když vyrazíte s přáteli o slunném víkendu pěšky na Sněžku, zachováte bezpečné rozestupy, předložíte si navzájem PCR testy ne starší 30 minut a v okruhu kolem vás o poloměru 789 metrů a 6 centimetrů nikdo jiný nebude, nemusíte už mít na sobě protichemické obleky a plynové masky.
Bože můj.
Žijou v nějakých rezervacích? Roušky lidi schopní samostatného myšlení venku nenosili nikdy a i většina toho zbytku je definitivně odložila asi tak před měsícem. A nikdo z politiků ani z těch pomocných šamanů, co nám už rok řídí životy, si toho zjevně nevšim. A nevšim si toho asi ani smrtící virus sám. „Incidence“ – nejnovější zaklínadlo – nám navzdory tomuto faktu občanské neposlušnosti totiž stále klesá, a klesají i ta předchozí, určující postupně už déle než rok jestli se můžem jít nechat ostříhat.
Řečí oněch zaklínadel má momentálně čínskou virózu asi 100 lidí ze 100 tisíc. Což je sice na jednu stranu důkazem mimořádné úspěšnosti naší vlády v boji s pandemií (na zasedáních vlády se tomu říká „best in covid“), ale na druhou stranu je na místě opatrnost. Aby se nám po rozvolnění nerozjela pátá, šestá, sedmá atd. vlna.
100 lidí ze 100 tisíc. A z toho je asi tak pět ve špitále. Takže uznejte sami, že zdaleka není vyhráno a vládní opatrnost až, nebojím se to říct, geniální jasnozřivost, je zcela na místě. Třeba takové neuvážené otevření venkovních restauračních zahrádek, kadeřnictví, posiloven, nerotující školáci, volejbalový trénink dětí v hale nebo setkání 4 skautů v jedné klubovně by totiž mohlo zase odstartovat apokalypsu. O procházkách mileneckých dvojic+ jakéhokoliv pohlaví po májovém Petříně bez respirátorů FFP3 ani nemluvě.
Následují mrazáky s mrtvolama, stanné právo, policejní stát, polní nemocnice, očkovací centra, šťourání v nose, robota na panském, důchodci v koncentrácích, živnostníci v hajzlu, první linie, hlavní hygienička diktátorkou, už to všichni znáte. A jistě to nikdo znovu nechcete.
Velké rozvolnění za týden je proto prý ohroženo. Odborníkům připadá moc velké. Co kdyby do těch otevřených zahrádek chodili lidi na pivo. Nebo na hřiště sportovat. Do divadla na Šejkspíra. Vlastně na Šejkspíra už ne, ten byl bílej, teď se hrajou modernější kousky. Místo toho, aby dál seděli doma u televize zabalení v potravinářské fólii a s respirátorem sledovali vývoj „incidence.“
Nevím, jak u vás, ale u nás doma máme pocit, že se nám to už fakt zdá. Vláda, politici, novináři, vědci a intelektuální elity, ti všichni v uplynulých měsících opakovaně překonali světové rekordy v manipulaci, diletantismu, aroganci, sociálním experimentátorství, „hygienickém mičurinství“ a hlavně v odtrženosti od takzvaně obyčejných lidí. Zažili jsme díky tomu věci, které by nás doposud nenapadly ani v nejdivočejších snech.
Opatření ministerstva zdravotnictví pak od počátku pandemie působí silným dojmem, že významnými členy jeho expertních poradních skupin jsou i doktor Miškin a Čepiga.
Ale hlavně u nás doma stále sílí už dlouho vnímaný pocit, že to pravděpodobně už nikdy neskončí. Že nějaká forma hygienické buzerace už tady bude furt. Že jestli se k něčemu rozhodně nechystají, tak k tomu „udělat tečku.“
Třeba roušky a zavřený hospody na jaře a na podzim. Árijci s covidpasy v Řecku a my untrmenšové v kempu na Mácháči. Pro boty jen s QR kódem. Povinné testování, očkování, přeočkovávání a nějaké trasovací aplikace v telefénech. Zrušení hotovosti – těch virů ! Škola na dálku. Fotbal jen pro VIP a všichni, tedy kromě paní ministryně Schillerové, 6 měsíců v roce zarostlí jak Ezau.
Logickou tečkou by pak jistě bylo upozornění, abyste tohle všechno těm kokotům – koaličním i opozičním – sečetli při podzimních volbách. Jenže pokud by se toho voliči drželi, musel by drtivě zvítězit Pitomio.
Což se určitě nestane. Takže na shledanou v respirátorech u výdejních okýnek při další vlně.
