Rusko se vrací…
Jiří Vyvadil: Macron s Merkelovou volají po dialogu s Putinem. Každý má své chyby a má je i odcházející německá kancléřka Angela Merkelová i možná už za rok odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ale je třeba jim přiznat, že svým globálním myšlením a zejména u Angely Merkelové i mezinárodním vlivem výrazně převyšují úroveň svých evropských kolegů, a i když se někdy seknou, jak například v euforickém vítání uprchlíků ze Sýrie, jsou schopni hledat cestu k nápravě, i když třeba nepřiznají chybu, což v případě dohody EU-Turecko a zadržování migrantů v celkovém množství tuším 3,5 miliónů je třeba ocenit a rozhodně balkánská cesta tím byla do značné míry vyřešena.
V čem jsou výjimeční je, že nemají onen zastydlý komplex proti Rusku, protože chápou, že USA jsou spojencem, ale Rusko je jedinou geopolitickou velmocí Evropy a jejím sousedem.
Možná stojí za připomenutí, že svého času to byl francouzský prezident Jack Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder, kteří se rozhodně postavili proti válce v Iráku, zatímco my jsme se připojili podpisem tehdy končícího prezidenta Havla (bez souhlasu vlády i Parlamentu) a byli jsme na čele tzv. Koalice ochotných, která tuto, nepochybně nezákonnou válku podpořili. Nikdo Havla za to neodsoudil, byť údajně Špidla, coby premiér přemýšlel, zda nepodat na Havla ústavní žalobu. Ale stejně končil.
Myšlenka uspořádání summitu EU-Rusko se vylíhla v hlavě Angely Merkelové, která nepochybně už během schůzky NATO či G7 vyjadřovala disentní pohled na potřebu vyhrotit postoje k Rusku i Číně a stejnou měrou je třeba ocenit i Macrona.
Biden určitě není můj šálek kávy, ale svým setkáním s Putinem, o které konečně sám požádal, učinil průlom v mezinárodních vztazích.
To základní totiž bylo konkludentně ujednáno. Na rozdíl od Gorbačova, který doslova dychtil po to vyhovět Západu z důvodů jakési idee společné Evropy od Lisabonu po Vladivostok ( a nesmějte se: I Thatcher raději chtěla za spojence Rusko než spojené Německo) , či na rozdíl od Jelcina, který věcem moc nerozuměl a věřil v moc svobodných tržních sil a dělal vše, co mu USA radila, Putin má svou ….dubovou hlavu
(Stůj noho! posvátná místa jsou kamkoli kráčíš,
k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled,
neb raději k velikému přichyl tomu tam se dubisku,
jež vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.)
A tak Putin neustoupil ani milimetr a tím pomohl upevnit stabilitu.
Stručně řečeno: tak děsivý převrat, jako byl euromajdan si Západ už nedovolí, Navalnyj, který byl vyslán jak agent Západu k rozvrácení Ruska, ale nesporně na základě vlastní touhy, má smůlu. S největší pravděpodobností si odbyde svůj výkon trestu odnětí svobody, ačkoliv to jistě nemuselo být, Nord Stream II nikdo nezastaví, a ač to nikdo neřekne, nikdo nerozšíří NATO o Ukrajinu, Gruzii atd.
Zřejmě dávno již budou všichni mimo funkci, ale Putin bude vládnout. Evropská unie se bude zřejmě dál rozdírat ve svých žabomyších ideologických válkách vedených floskulemi typu lidských práv či demokracie, ne nepodobných fluskuli obrany křesťanské Evropy z doby Vídeňského kongresu.
Velké evropské národy, tj. Francouzi i Němci, ale i Italové si jsou toho vědomy a ví, že Evropa bez Ruska je ničím. Ekonomicky je sice stagnujícím, ale stále mohutným světovým balvanem, geopoliticky, měřeno možností zasáhnout a ovlivnit děje kolem sebe, tj. na Blízkém Východu, v Sýrii, Libyi, Iráku či v bývalých zemích SSSR, na Ukrajině, Gruzii je s výjimkou svých peněz slaboučká. A peníze má často daleko více Čína.
Angela končí a chce se rozloučit… Že s Putinem, Babiš nepochopí a Bartoš už vůbec ne. Češi jí nemají rádi, ale z hlediska onoho imaginárního západního veřejného mínění je chápána jako number 1. a hned za ní i ten Macron.
Bolí mě to, co říkám, ale z hlediska budoucnosti světa i Evropy, je Česko provinciální země. K té provincionálnosti, k tomu, že mindráky svých volených politiků jsme převtělili v reálnou zahraniční politiku započal i naší opozicí milovaný vzor Václav Havel, který nepokládal Rusko za součást evropského a tím méně ne západního prostoru.
Havel se pořádně seknul ve vysmívání „králíkáren“ a můj bývalý družstevní byt je k mému úžasu lukrativní několikamiliónovou investicí (Samozřejmě neprodávám. Na rozdíl od mých rodičů, kteří mi byt v hodnotě pár desítek tisíc darovali, by si dnes na to mé děti nebyly schopny vydělat).
Ale hlavně, se seknul v odvíjení budoucnosti. A to je dobře.
Zatímco podporoval humanitární bombardování Srbska, dnes víme, že to byl zločin a řekl to jiný prezident – Zeman, zatímco chtěl vytlačovat Rusko z Evropy, jejíž dějiny Rusko spoluurčovalo po několik staletí, jak říkají Francouzi petit´a petit, Rusko se vrací.
A Rusko si počká. Má skvělého partnera – Říši Středu – Čínu, která se nezapojuje do geopolitických střetů s výjimkou těch, které se týkají Číny samotné, kde je naopak ostrá jako břitva, viz reakce na usnesení EU o Ujgurech a akcích na podporu Thajwanu, či proti Hongkongu.
Nejsem fakt ekonom, ale koronavirus má mimo jiné důsledek v nárůstu spotřeby ropy, ale i plynu. A sankce? No Rusko se stalo v jejich důsledku významným producentem zemědělských výrobků.
Řekl bych, že malost většiny evropských politiků, samozřejmě včetně například Babiše asi neumožní uspořádat summit EU-Rusko.
Přesto Angelce a Emmanuelovi bychom měli poděkovat za odvahu.
Rusko se totiž vrací…
