Schyluje se k bitvě
V Evropě se schyluje k veliké bitvě mezi Východem a Západem. A jak už to před bitvami bývá, obě strany si vyměňují ultimáta, posílají výhružné dopisy, domlouvají aliance a hledají nové silné spojence.
Záminkou je, jako před mnohými válkami minulosti, zdánlivá maličkost. Která se ovšem stane jakýmsi posledním stéblem, co zlomí velbloudovi vaz. A někomu bouchnou saze. V našem případě se tím stéblem stal nový, maďarský zákon, který zakazuje předkládat nezletilým homosexuální a transgenderovou propagandu. Jeho přijetí vzbudilo v kruzích, které EU vládnou, pravou a nefalšovanou zuřivost. Taková opovážlivost! Jakási východní periferie si usmyslela, že na poslední chvíli, vytáhne hlavu z oprátky, kterou jsme tak dlouho, tiše a trpělivě vázali…
Ale nic naplat, že na Evropské radě řvali na Maďara všichni „velcí kluci” Evropy jak na sirotka. Nic nespravila ani protimaďarská deklarace 17 z 28 států Únie. Požadující, aby Eurokomise proti Maďarsku zasáhla. Ba právě naopak. Maďarsko se zabejčilo. A na jeho stranu se, jak demonstrativně (Poláci, Slovinci) tak i mlčky (Česko a spol.), začaly stavět východní státy EU. Země se společnou, historickou zkušeností, kterým se už po nějakou dobu manýry pokrokářského Bruselu silně zajídají. Neboť jim čím dál více připomínají něco, čeho se před 30 lety zbavili.
Nový maďarský zákon tak vstoupil v platnost. A hrdý Maďar poslal včera do Bruselu vzkaz, jakému se ve středověku říkalo „opovědný list”. Jeho země oficiálně a veřejně odmítla požadavek Evropské komise na zrušení sporné legislativy. “Úsilí Bruselu povolit LGBTQ aktivisty do škol a mateřských škol je marné,” uvedl k tomu ve středu pro agenturu Reuters šéf poslanců Orbánova Fideszu, Gergely Gulyas.
Vedení Evropské unie zareagovalo „zmrazením” schvalování maďarského plánu obnovy. Tedy peněz ze společně půjčeného balíku, které byly určeny na obnovu Maďarska po koronaviru. Europarlament horečně připravuje ostrou rezoluci proti Maďarsku. Hlasovat se má sofort, už dnes, ve čtvrtek. Část europoslanců chce do návrhu jejího usnesení vrazit také výzvu k „ráznějšímu postupu v řízení o odebrání hlasovacích práv v Evropské Radě”. Je třeba zasolit těm zlořečeným, neposlušným a hodnoty nectícím Maďarům! Šéfka Eurokomise pak „zvažuje další právní kroky.” Nepřátelství bylo oficiálně vyhlášeno.
Jaká je tedy současná situace na bojišti a v zázemí? Maďar zahájil chytrým a odvážný tahem – „ideologickým výsadkem” za linie nepřítele. Do evropských médií, včetně západních, poslal placený inzerát se svým programem změny EU. V něm předkládá vizi Evropy spolupracujících, suverénních států, ve kterých mají hlavní slovo národní parlamenty a kategoricky odmítá současnou politiku budování Spojených států evropských, řízených z nevoleného, bruselského centra.
Jeho slova zjevně padla na připravenou, zkypřenou půdu. Protože prakticky vzápětí vydalo 16 tak zvaných „far-right”, tedy vlasteneckých stran ze 14 států Evropy společnou deklaraci O budoucnosti Evropy. V ní požadují Evropu dobrovolně spolupracujících zemí, úctu k původní kultuře a historii evropských národů, respekt k židovsko-křesťanskému dědictví Evropy, vyjadřují přesvědčení, že rodina je základní jednotkou našich národů, odmítají migraci… Navíc pak, jaká hrůza pro pokrokáře, „považují za nutné vytvořit seznam nedotknutelných pravomocí členských států EU a vhodný mechanismus jejich ochrany”. Dokument podepsaly takové těžké váhy evropské, vlastenecké politiky, jako Le Penová, Salvini…
Takže spojenci do případných koalic se už rýsují. A to i za linií nepřítele. Ovšem Brusel stále drží velmi silné trumfy. Sedí na kohoutku peněz. Které nemusí neposlušné zemi vyplatit. Co na tom, že jsou z části i z maďarských odvodů… Pokrokáři z Europarlamentu to radostně posvětí. Ovládá většinu mainstreamových politiků v členských zemích. Lhostejno, zda z vlády či opozice. Však si je tam taky předvídavě a trpělivě čtvrtstoletí dosazoval. K tomu disponuje také Evropským soudem. O kterém není známo, že by kdy vydal rozsudek v rozporu s názory Evropské komise. Navíc má neziskovky. Tlupy dobře placených, vesměs studovaných ničemů, strategicky rozmístěných po všech státech Únie a schopných na písknutí začít s Majdanem kdekoli, kde bude Brusel potřebovat. A k tomu všemu ještě západní firmy vlastní anebo ovládají většinu produktivních podniků na Východě. Bohužel.
Co by proti tomu mohl Východ postavit? Jedině nějakého spojence výrazně vyšší váhové kategorie. Aby si Bruselští své choutky rozmysleli. Jako když třeťák sdělí spolužákům, že má bráchu v osmičce a jestliže na něj budou dál dotírat, že za ním fakt zajde… Ale kde takové spojence brát? S Rusem jsme se nedávno (hloupě a v cizím zájmu) rozhádali. Navíc Putin právě vyhrál nad USA, prosadil si dokončení Nord Streamu II a bude tak držet spíš s Německem. Do kterého ty dvě roury míří, pomíjejíce celý Východ Evropy. A Německo, to je Brusel. Tady bychom si moc nepomohli. USA pak slábnou, rozkládají se a Polákům, co na ně za Trumpa tolik spoléhali, zůstávají oči pro pláč. Ani jinde po evropském východě nenacházejí BLM, Kritická rasová teorie a jiné „novinky”, co teď z USA přicházejí, nějak moc příznivců, ochotných za takovou cenu s Američany spolupracovat.
Kdo zbývá? Ano, je tu ještě jedna supervelmoc. Čína. A právě do této Číny se, překvapivě, právě rozhodl znovu podívat náš president. Ne, neděste se předem a zkuste se na chvíli oprostit od klišé, které vám do hlav natloukl mainstream. Čína je a vždy byla svá. Jejich současný systém „sociálního kreditu” je strašlivý a pro našince nepředstavitelný. Ale je jejich a nám nepřísluší jej kritizovat. Protože Čína má proti jiným velmocem jednu velikou výhodu. Spolupráce s ní je neideologická. Totálně. Číňané šíří svůj vliv, ale svůj politický systém nevyvážejí a do kulturních nuancí ostatních zemí se nevměšují: „Jste kanibalové? Pastafariáni? Nevadí. My chceme tuhle komoditu. Nabízíme tohle. Požadujeme dodávky včas a žádnou kritiku naší země. Ale jinak si klidně žerte malý děti a klaňte se, čemu chcete, když je to váš styl…”
Mimochodem, víte, jakou vakcínou je očkován Orbán? Čínským Sinopharmem! Záměrně a demonstrativně. Aby si Brusel všiml. Maďarská spolupráce s „Říší středu” se táhne už dlouhá léta. V roce 2015 podepsalo Maďarsko s Čínou memorandum o porozumění, týkající se projektu „Pásu a stezky”. Praktickým výsledkem této smlouvy je Čínou postavená trať Budapešť – Bělehrad, součást spojení řeckých přístavů se středem Evropy. Tu někde je třeba hledat zdroje rozpačitého, váhavého postupu Eurokomise, která sice denně zuří nad Orbánovými slovy i činy, ale třísknout do stolu se stále jaksi ostýchá…
Tak vypadá situace v předvečer bitvy. Na jedné straně všechny peníze, struktury a média kontinentu. Na druhé straně odbojný Východ, nespokojený s direktivním vnucováním hodnot zákonů a postupů, které většina společnosti odmítá. Ruku v ruce s ním pak i řada umlčovaných a naštvaných občanů „starých” zemí Únie a jejich politické strany. Probíhá sondování a oťukávání spojenců nejtěžší váhy…
Když to dobře půjde, mohla by se na této otázce konečně „štípnout” Evropská únie. Přinejmenším na „dvourychlostní” Evropu. Nebo, ještě lépe, na únii „starých, zakládajících zemí EU” a Východní zónu volného obchodu. Ať už pod krytím Američanů, jako Trojmoří, nebo pod čínským drakem a jeho Pásem a stezkou. Anebo jako něco úplně jiného. Hlavně, aby už to bylo. Jinak nám sem Brusel fakt a na sílu natlačí ty jeho „evropské hodnoty”. Které jsou, krom plánované eko-bídy, pouze dvě, ale stojí za to: homosexuál a muslim…
