Domácí

Setkáváme se s nenávistí i zanícením

Jinbdřich Kulhavý: Naše politická scéna je velmi členitá, to i přesto, že se na první pohled slévají protibabišovská opozice, zatímco premiéra s nasazením vlastního života brání úplně jiná skupina.

Je skoro jedno, na které jste straně, protože být příznivcem nynější vlády nebo naopak pirátské kliky či bývalého Demobloku znamená zavírat oči před totální devastací naší ekonomiky či ztratit schopnost rozlišovat realitu od ideologie.

Fanatická obrana Babiše od jeho voličů je zarážející. Důchodci se nechávají koupit pár stovkami přihazovanými k jejich důchodům, přestože to ani nevyvažuje razantní nárůst cen bydlení a v obchodech. Přitom jsou to právě senioři, kteří si zasluhují mít poklidné stáří, ovšem s dostatkem prostředků na to žít aktivní život. Řada z nich během uplynulého roku odešla na druhý břeh, covid mezi nimi skutečně udělal čistku a zbytek dokončí povinná vakcinace. Je to smutné tak vnímat, nicméně dle údajů umírali především starší lidé, nikoliv však jen na přímý kontakt s jakýmsi virem, ale i na dopady sociální izolace, neposkytování dostatečné lékařské péče týkající se klasických chorob a na rezignaci s tím vším spojenou. I přesto jsou senioři v mnoha případech oporou vlády Andreje Babiše.

Dalšími jeho podporovateli jsou lidé schopní si domyslet, kam bychom směřovali, kdyby byli u vlády Piráti, STAN, ODS či TOP 09. Babiš po určitou dobu stál vcelku pevně proti některým nesmyslným nařízením plynoucím z Bruselu, to i přesto, že s ANO jsou ve vládě sociální demokraté. Tato kdysi hrdá strana se pohybuje na hranici volitelnosti a jít s nimi do předvolební koalice může jen další zoufalý subjekt. Babiš je k životu potřeboval, takže to stát stálo nesmírné množství peněz, které nikomu nepomohly, ale prostě zmizely. Maláčová nerozdává ze svého, takže působí jako vcelku velký vrták neustále se prokousávající do státní pokladny. Přidáme li záměrnou likvidaci určitých ekonomických vrstev společnosti způsobenou covidovou hysterií a rozpoutanou dle manuálu, nezbylo v naší zemi vůbec nic a ČSSD na tom má obrovský podíl. ANO bylo po určitou dobu zárukou spojenectví s Maďarskem a Polskem, bohužel poslední dva roky někdo držel obrazně Babiše pod krkem a on otočil ve své politické orientaci. Aféra kolem Vrbětic je toho dalším důkazem, stejně tak okolnosti kolem eura. Nejdříve odjížděl na jednání o podílení se na sanacích škod v eurozóně s tím, že se nebudou následky špatného hospodaření států v ní České republiky týkat, v Bruselu byl však ,,přesvědčen“ a podepsal to za nás. Nyní zahájil on sám přípravy na přijetí eura, přestože většina Čechů o něj stále nestojí. Babiš se nezměnil v navyšování svého majetku za cenu agresivních praktik, ale navíc otočil v mnohém, co mohlo teoreticky vyvažovat jeho amorální kredit. Babiš se tak stal nevolitelným a ANO s ním nekonkurenčním.

Proti Babišovi stojí několik stran. Největší silou jsou médii nazýváni Piráti. Jde o stranu podporovanou především mladšími ročníky, ze starších bývalých příznivců spadla většinou euforie poté, co se objevila řada výroků namíšených proti seniorům a jejich samotné existenci. Dalším vztyčeným ukazovákem jsou ekonomické záměry Pirátů vycházející z neomarxistické ideologie. Bohatým brát a chudým dávat, což dokládá jak navyšování daní z údajného luxusu, za který je považováno i to, že jste si za celoživotní práci naspořili na byt či dům, tak i zajištění jistého příjmu, aniž byste pracovali. Připomíná to zavádění komunismu formou postupného vyvlatňování. Zvláštní na tom je, že je vše v souladu s tím, co prezentuje Klaus Schwab, největší propagátor Velkého resetu. A ten zase patří do úzkého kruhu davoské mafie tvořící po svém budoucnost. Piráti jsou jejich prodlouženou rukou. Nadrženost Bartoše na usednutí do premiérského křesla je obrovská, podporovatelů má z řady mladší generace dost a rozum abyste u nich díky malým znalostem a zkušenostem pohledali. Vyznají se však v digitálním světě, který teď ovládá naše životy, a škody, které Piráti dokážou napáchat, by byly na dlouhou dobu nevratné. Prozatím více kritizují a bourají, než by přinášeli konkrétních představ o návratu života do normálu. A to, o čem mluví, je strašidelné. Piráti a Babiš jsou naprosto srovnatelným zlem.

Máme tu pár dalších stran, které se vezou na vlně koalic. STAN se vzdálila od svých ideálů z dob založení a starostů byste v ní moc nenašli, nezávislé už vůbec ne. Přechod od pravice na extrémní levici je ukázkou nulové politické morálky. Budou vždy sloužit pánům plnících koryto. Top09 je sama o sobě na hranici 5ti % a v podstatě blízko zániku. Přesto je její předsedkyně neustále medializovaná. Její moudra jsou natolik prostoupena hloupostí, že je s podivem, koho si dříve intelektuálně zaměření Topáci zvolili do svého vedení. ODS svých 10% má, ale k tomu, čím bývala, má pod vedením Fialy a Němcové extrémně daleko. Sklouzla k nevýraznému středu a vůbec nezastupuje zájmy střední třídy, jako tomu bylo kdysi. Filozof Fiala je jejím nejslabším předsedou v historii. KDU-ČSL je na Moravě oblíbená, jinde se o ní mluví a ví minimálně.

Evropská unie se celá stočila výrazně doleva. To už je jisté, takže pravicové strany to mají těžké. Vidět to je na AfD v Německu, která je i přes svou pozici třetí nejsilnější strany v některých spolkových zemích v celoněmeckém prostředí doslova lynčována, její straníci fyzicky napadáni Antifou, kterou podporují naši Piráti a Bartoš dokonce i osobně. U nás je SPD vytlačováno na okraj a vzhledem k občasným ,,chybám“ vedení (Okamury), kdy není přesvědčivá, strádá. Dále tu máme koalici Trikolóry, Svobodných a Soukromníků, která po odchodu VKml z čela může dokonce posílit, má dostatečnou odbornou základnu, bohužel málo času a peněz k vlastnímu zvýraznění. Napravo je ještě poslanec Volný se svým Volným blokem. Ten je dehonestován absolutní většinou médií i proto, že se v Parlamentu chová naprosto rozdílně od všech ostatních a rozhodně není naškrobeným úlisným límečkem. Ve volbách však bude mít problém sehnat dost hlasů.

Blížící se volby mohou skončit patem. Všeobecně se očekává velká vládní koalice Piráti, STAN, ODS, KDU-ĆSL a Top09 s Bartošem v čele. Ta představa je pro eurohujery slastná, pro ostatní odstrašující. Jestliže většina Čechů nedůvěřuje EU a nechce euro, měla by začít uvažovat o jiné variantě. Výše uvedená možná vládní slepenice by nás uvrhla do ještě většího vazalství vůči Bruselu. ANO se však Babiše a jeho pár věrných noshledů nezbaví, čímž se omezuje jeho volební potenciál, a zbytek stran na vítězství prostě takto nedosáhne. Volby nás mohou dostat do patové situace. Není se moc na co těšit.

Zdroj