Skončila další éra
Eva Hrindová: Jistě se všichni shodneme na tom, že koronavirová krize je velkým přelomem, za kterým už všechno bude jinak. Kdo byl vnímavý i před pandemií, vidí, že se jen na hladinu vynořil vrchol ledovce, který byl doteď skrytý. Celá pandemie stojí na pevných základech, které byly budovány mnoho let. Nebude lehké ten ledovec rozdrtit. Bude naše životy od teď ničit zcela nepokrytě.
Mnoho lidí věřilo, že nic temného a zlovolného není pod hladinou skryté. Věřili a možná věří i teď, že vše je průzračné a neexistují žádné zájmy, které by ignorovaly zdraví a svobodu jednotlivců. Laskaví průmyslníci neupřednostňují své zisky a klidně je omezí v zájmu dobra celého lidstva. Andělé v bílých pláštích jsou neomylní a jediné, co vede jejich činy, je Hippokratova přísaha. Jistě…
Občas se někdo zpod hladiny vynořil a hlásal: „Pozor, dějí se tam špatné věci, dávejme si na to pozor. Nebuďme tak důvěřiví, už se ten ledovec vynoří a vlna nás smete!“ Ale byl umlčen halasným pokřikem lidí, kteří kroužili po hladině na bílých loďkách a nechtěli si kazit pěkné dny, kdy neexistuje žádné zlo a špatné zájmy.
Smutnou pravdou ale je a dnes už to nejde skrýt žádným způsobem, že motivací lidí a firem jsou spíše peníze než laskavost a zodpovědnost. Ani ty firmy, které mají ve svých erbech zdraví a péči o lidi, se nechovají jinak. Honba za ziskem stojí nade vším. Jak jsme na to mohli zapomenout? Žádná libá slova a deklarace laskavých zájmů na tom nic nezmění. Firmy chtějí vydělávat a je jedno, co vyrábí.
Obludná pravda se teď vynořila nad hladinu a rozlévá se do všech směrů. Máme jediný úkol – pochopit to. Vrátit se na začátek a začít znovu. Podívat se na svět s odstupem a pochopit naši úlohu v něm. Přijmout zodpovědnost za svůj život a žít ho s respektem k přirozenému řádu věcí.
Všechno je v zájmu peněz a zisků narušeno a téměř zničeno a my jsme to dovolili, dokonce jsme se i podvolili. Půda je vydrancovaná, zkázonosná chemie je všude a už nám neslouží, ovládá nás. V zájmu pokračování zkázy v zájmu peněz je brutálně omezována svoboda slova. A nejen ta. Lidé už nemohou rozhodovat sami o sobě, nemohou rozhodovat o svých dětech. Jak dlouho to ještě vydržíme?
Teď – právě dnes – každý jeden člověk bude muset udělat rozhodnutí. Chci žít svobodně a zdravě? Dokážu se podívat pravdě do očí? Dokážu si vzít svůj život zpátky? Zvládnu být zodpovědný sám za sebe? Vystoupím ze svých komfortních zón a přijmu pravdu o sobě a o světě?
Vidím, že takových lidí přibývá. Malé pramínky se začínají spojovat. Mnohé ale také ztrácíme. Kdo není schopen postavit se za svou svobodu a svobodu svých dětí, kdo se slepě podvoluje příkazům a zákazům, ten zůstane na suchu a životadárné pramínky, potoky a řeky mu zůstanou zapovězeny. Abyste se v proudu udrželi stačí jediné – dokázat říct NE a konat bytostně ve skutečném zájmu svém a svých dětí, nikoliv v zájmu cizího kapitálu.
A nemusíte to dělat halasně a s praporem nad hlavou. Dělejte to tam, kde je třeba. Každý den svého života. V nové éře už nebudete mít na výběr. V nové éře jsou jen dvě možnosti – pravda nebo lež, život nebo smrt. Co si vyberete?
P.S.: Více o tom, jak se dnes umlčují lidé a jak novým způsobem funguje cenzura, se dozvíte v knize Šest pilířů cenzury
