DomácíTop

Šmejdská morálka kam se podíváš

Vidlák: Včerejší text (zde) pana Kapounka byl k uzoufání dlouhý. Ale pustil jsem ho, protože jsem tím chtěl poukázat na pár věcí, které nejsou vlastní jen našemu progresívnímu pirátstvu, ale máme je mezi sebou tak nějak celospolečensky. A spolu s Karlem Havlíčkem Borovským se domnívám, že jsou to právě ty to společenské projevy, které nám brání být něčím jiným než jsme. Začnu několika vzpomínkami, které jsem tu už ventiloval:

Před několika lety, když můj druhorozený nastoupil do školy, odehrála se mezi ním a jedním jeho spolužákem dost nevýhodná transakce. Můj kluk si do školy přinesl poměrně hodnotnou hračku, kterou měl navíc hodně rád. Ovšem seděl v lavici se spolužákem, který měl vyřídilku. A ten do něj tak dloluho a tak kvalitně hučel, až s ním tu cennou hračku vyměnil za jakési šméčko, které mu přinesl za protihodnotu. On to prostě s mým synátorem uměl. Dílem lichotil, dílem prosil, dílem vyhorožoval ukončením kamaráství, vybudil v něm pocit viny… až kluk prostě povolil a s výměnou souhlasil. 

Za chvíli mu samozřejmě došlo, že se nechal napálit a chtěl hračku zpátky. Už to nešlo. Transakce byla uskutečněna dobrovolně, za plného vědomí. Já do toho tenkrát nezasáhl, protože jsem si říkal, že kluk alespoň dostal cennou lekci a hračku mu koupím novou. Ne tak moje dcerka. Ta si za oním loudilem došla a ručně stručně během deseti minut dosáhla zrušení celého obchodu. Syn dostal zpátky, svoje, onen loudil zase to svoje, díky monoklu pod okem ho přešla chuť domáhat se spravedlnosti.

Dcera z toho měla oplétačky se školou. Dostala za to nějakou důtku, ale já jí ani nemohl potrestat. Skutečnou spravedlnost cítila ve své dětské nevinnosti ona. I když její bráška souhlasil s výměnou, tak to bylo pod nátlakem. Ne fyzickým, ale psychickým. Spolužák uplatnil svojí výmluvnost, můj syn byl tehdy ještě „takovej malej“ a ona v tom jednoznačně cítila tu nespravedlnost a tak to vyřídila. 

Já už na takové jednání byl prostě zvyklý. Podobné věci se mi staly mockrát. Také jsem se nechal nachytat, také jsem byl oblbnut. Také jsem mnohokrát tratil, než jsem se vyškolil.  Já  v tom viděl už jen tu lekci, která se synovi bude hodit. Ale o spravedlnost jsem se ani nepokusil. To muselo udělat to dítě, které ještě nebylo zkaženo světem. 

Podobně to funguje při šmejdských předváděčkách. Nebo při telefonních nabídkách. Tak dlouho do důchodců hučí, tak moc to mají vymakané, až důchodci podepíší. Nebo tak hezky mluví do telefonu, až jednou řeknete ano… a od té chvíle jsou všechny soudy i zákony na straně toho šmejda. Přitom spravedlnost by byla, kdyby na  šmejdskou předváděčku vtrhlo komando a zmlátilo ty organizátory na hromadu. 

Všimněte si, že společensky vůbec neřešíme pokřivené charaktery. Jen se snažíme co nejvíce zpřesnit ten okamžik, kdy zákony začnou těmto pokřiveným charakterům sloužit. Čmoud tu dostkrát obhajoval pohled, že morálka není něco, co se v čase a prostoru mění. Dost poukazoval na pokřivenost předchozího režimu. Uváděl spoustu důvodů. Ale za třicet porevolučních let jsme jako společnost neudělali nic pro to, aby pokřivenost zmizela. Aby byla odstraněna lepší výchovou a působením dobrých příkladů. Spíše naopak. Já si dovedu představit, že v padesátých letech se našlo víc rovných charakterů než by se našlo dneska. Proto si myslím, že příští totalita bude u nás mnohem horší. Není už skoro nikdo, kdo by jí čelil. 

Místo výchovy k lepšímu charakteru jsme jen té pokřivenosti dali zákonný rámec. Podpis na smlouvě, vědomý souhlas… Od té chvíle se křivák zázračně stává spravedlivým. Od té chvíle je křivákovi klidně i u soudu přiznáno právo. Vím že nás čte i jeden soudce, předpokládám, že on to tak nedělá. 

Teď se vrátím k Ferimu… myslíte, že se něco na znásilňování žen změní tím, že k tomu dá souhlas? Myslíte, že díky souhlasu se najednou nebude cítit zneužitá, když zjistí, že onen lev salónů si s ní chtěl jen užít, že jí celý večer lichotil, sliboval, že jí vynášel do nebe… a když z ní vymámil souhlas a užil si, tak vypadl a už ani nezavolal? O děvkařích tady Čmoud také psal. Myslíte, že zákonný rámec souhlasu se sexem něco změní na pokřivené morálce, která říká, že žádná sexualita není za hranou, protože s tím oba nemají problém? Na pokřivené morálce takového Kapounka nebo jiného kurevníka se přece nic nezmění.  Jen si musejí zajistit souhlas. A když dokáží ženu dostat dozadu, když jsou schopni ji přesvědčit, aby ukázala kalhotky, když jsou schopni se k holce pozvat domů, myslíte, že nedokáží otevřít ještě jednu lahev, smotnout brčko,  ještě více slibovat a ještě kvalitněji dotírat? 

Ostatně šmejdi, co důchodcům prodávají nádobí, stále nevymizeli. Jen se přizpůsobili zákonům. Oni vlastně ani vymizet nemohou. Stejně jako nevymizí úvěráři od Providentu, kteří nevidí žádný morální problém v tom, že někoho ukecají na půjčku a pak ho oberou v exekuci. On to přece dobrovolně podepsal… Stejně tak nezmizí ani Feriové a Kapounci. Jen se postarají, aby dosáhli toho souhlasu. Zlepší svoje metody. Ale pořád to lidsky a morálně bude podvod, protože pořád budou zneužívat neiformovanosti, naivity, trochu i hlouposti, stáří, opilosti, sníženého vnímání a podobně. Stejně pořád budou šmejdi. 

A my ostatní? My jsme si zvykli. Naučili jsme se v tomto pokřiveném světě žít. Naučili jsme se nikomu nevěřit, a tuplem ne, když mluví o našem dobru. Naučili jsme se ve všem hledat háček.  Zcela logicky jsme velmi opatrní vůči jakýmkoliv medovým řečem. A tak trochu se těm šmejdům občas podobáme, protože když člověk žije vedle kupky hnoje, každý den se od ní alespoň trochu zasviní.  To je také moje odpověď pro Vás Čmoude, že mám pro lecjaké lidské poklesky pochopení, protože jsme obklopeni pokřivenou morálkou a to na nás musí nechat stopy i kdybychom nechtěli. Když je člověk mnohokrát ojebán, tak tu tam někoho také ojebe. Ne proto, že by chtěl být zlý a nemorální, ale prostě není ze železa. Kolem je příliš mnoho Štětináčů a žádný Mirek Dušín. 

Pak se divte, že se tak snadno věří v ilumátské spiknutí, pedofily v demokratické straně, čipování pomocí očkování a nemá to žádný rámec. Ovšem tohle funguje celospolečensky… takže z druhé strany je snazší věřit v Putinovy trolly za každým rohem, agenty s novičokem a ricinem, věřit v dobrotu byrokratického molochu EU a podobně. Jsme prostě zvyklí, že se nám lže od rána do večera, v práci i doma, šéfové i podřízení, politici, úředníci, agenti, policajti… lhali tolikrát, budou lhát zase. 

Všimněte si, že žádná reformní snaha nejde touto cestou. Jako by změna politické situace někdy změnila i pokřivené charaktery. Jako by nějaký český Orbán nastolil novou a lepší morálku. Jako by přišel Bartoš a všechno bude náhle jiníé. Prezident umře nebo mu skončí mandát, vyhraje nějaký pravdoláskař a rázem si všichni přestaneme lhát. 

 Jako by se změna charakteru celého národa dala udělat rychle. Jako by se dal najít protektor (nebo vlastenec), díky kterému přestaneme být křiváci. 

Samozřejmě i toto má svůj konec. Jednoho dne technický pokrok nedokáže zasanovat všechny ty produkty křivých charakterů v podobě samoživitelek, válek o děti, podvodů v podnikání a podobně. Až už nebudou peníze na to, aby stát budil zdání práva. Jednou bude zle a zle a v této nouzi pak poznáme opravdové přátele. A celé to ouvej bude muset trvat dlouho a dlouho. Tak dlouho, že křiváctví prostě vymře. Až parazit zahyne spolu s vysátým hostitelem a tu a tam nějaký hostitel přežije.  Pak možná zbudou lidi jako je moje dcera, která se ve své dětské naivitě  neohlížela na paragrafy, ale prostě šla, zjednala spravedlnost podvedenému a dala lekci křivákovi. 

Pak si také lidi možná všimnou, že jediný souhlas k sexu, který má váhu, se dělá ne v opilosti těsně před aktem, ale veřejně před svědky a výsledkem je úřední dokument a slib. Jeho i její, který stanovuje všechno to, co není při prostém souhlasu vyřčeno. Který se neříká v nějaké rychlé a vynucené euforii, ale patří k němu i čas na rozmyšlenou a je postupně zesilován přechozími menšími sliby. Pak možná i společnost či stát budou takovýto slib považovat za závazný a budou mu zřizovat spravedlnost. A přestanou se ohlížet na sliby vynucené, sliby vyžebrané, sliby beze svědků, sliby pod nátlakem.

A možná z toho časem vznikne společnost, která bude tak pevná v charakteru, že i soukromý slib bude dodržován, protože už tu nebudou ty šmejdské povahy. Až prostě bude zbytečné hledat, na čí straně je spravedlnost, protože bude splněna i bez soudu a policejního pendreku… 

Ovšem prozatím jsme se dopracovali jen k českému Orbánovi. Nikoliv k lepší české povaze. Funes měl ve svém pondělním článku také pravdu… ani deset českých Orbánů nezmění naší národní povahu. Člověka prostě jen tak nepředěláš… proto budeme čekat, až se vybarví. 

Zdroj