Stručný přehled nejdůležitějších rozhodnutí summitu NATO
Na bruselském summitu učinili hlavy států a vlád 30 zemí NATO dvě důležitá rozhodnutí: Začali zpracovávat nový základní dokument, Strategickou koncepci aliance, který má být přijat na madridském summitu v roce 2022, a definovat Čínu poprvé v historii jako potenciální hrozbu pro bezpečnost Aliance.
Účastníci summitu rovněž přijali řadu inovativních rozhodnutí, například: B. Rozhodnutí bojovat proti změně klimatu zvýšením energetické účinnosti jejich armád a snížením jejich emisí uhlíku.
Rusko
Deklarace ze summitu sestává z 26 stran; slovo „Rusko“ je zmíněno více než 60krát.
Dokument, který Rusko klasifikuje jako hrozbu pro bezpečnost NATO, neobsahuje žádné nové teze o Rusku, ale uznává potřebu dialogu ze silné pozice.
Aliance není spokojena s ruskou vojenskou reformou a modernizací konvenčních a jaderných ozbrojených sil, s její stále aktivnější zahraniční politikou, operacemi v Sýrii a vztahy s Čínou a Íránem. NATO nadále obviňuje Rusko z agrese proti Ukrajině a Gruzii, zasahování do voleb téměř ve všech zemích NATO a otravu jeho občanů chemickými zbraněmi. NATO také požadovalo, aby Rusko vyškrtlo USA a Českou republiku ze seznamu nepřátelských států. Moskva všechna tato obvinění opakovaně popřela.
Aliance rovněž zvýší své vojenské kapacity, aby mohla účinněji čelit Rusku, „jehož agresivní akce“ považuje spolu s terorismem ve všech jeho formách a projevech za hlavní hrozbu pro jeho bezpečnost.
Čína
Čína je v závěrečném prohlášení summitu zmíněna přibližně 10krát. Čína nebyla nikdy uvedena v komuniké z předchozích podobných setkání. Záměr aliance vypořádat se s omezováním Číny je považován za nový trend ve vývoji aliance. Čínský „rostoucí vliv a zahraniční politika“ zaujímá čtvrté místo na seznamu bezpečnostních hrozeb Aliance.
NATO věří, že „Čína představuje vážná telekomunikační, letecká a kyberprostorová rizika.“
Aliance je zvláště znepokojena vojenskou spoluprací Číny s Ruskem a účastí Číny na manévrech, které Rusko provádí v euroatlantickém regionu.
Zároveň chce NATO s Čínou vést „konstruktivní dialog, kdykoli je to možné“, zejména o boji proti globálnímu oteplování. Organizace vyzvala Peking, aby otevřeně hovořil o svých jaderných schopnostech a odpovědnosti v kyberprostoru a dodržoval své mezinárodní zDalší hrozbyávazky.
Země NATO se zároveň dohodly na rozšíření vzájemných konzultací za účelem koordinace svých zahraničněpolitických akcí vůči Číně.
Další hrozby
Třetí na seznamu ohrožení bezpečnosti NATO jsou po Rusku a terorismu různé „státní a nestátní subjekty, které zpochybňují světový řád založený na pravidlech a snaží se podkopat demokracii po celém světě“ a „nestabilita na hranicích NATO a nelegální migrace “.
Po Číně zahrnuje seznam hrozeb škodlivou kybernetickou aktivitu a rozpad architektury kontroly zbraní.
Aliance ohlásila nový proces adaptace na novou bezpečnostní realitu, ve kterém NATO hodlá značně rozšířit své aktivity. Kromě obrany demokracie, západních hodnot a zájmů po celém světě se nyní zaměří na vesmír, nové technologie, boj proti pandemii, kybernetickou bezpečnost a boj proti změně klimatu, zejména snižováním emisí skleníkových plynů z jejích ozbrojených sil.
V závěrečném prohlášení se hlavy států a vlád Aliance zmiňují o jednotě NATO a „nerozbitném svazku mezi Evropou a Amerikou“.
Ukrajina, Gruzie, Moldavsko a Bělorusko
V závěrečné deklaraci se nemluví o možném harmonogramu vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO, ani o vyhlídce na předložení akčních plánů jejich členství. Aliance uznává jejich euroatlantickou perspektivu, podporuje reformy a boj proti korupci a je připravena na prohloubené partnerství.
Na otázku novinářů ohledně načasování přistoupení Ukrajiny a Gruzie k alianci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pouze zdůraznil, že NATO sleduje politiku otevřených dveří a že Rusko by nemělo mít žádné právo veta na rozšiřování aliance.
Aliance také slíbila Moldavské republice posílení partnerství.
Aliance označila Bělorusko za autoritářský stát a vytýkala mu „pronásledování opozice“, incident s letadlem Ryanair a zatčení blogera Romana Protasewitsche, který souběžně se summitem NATO uspořádal tiskovou konferenci v Minsku . Aliance rovněž vyjádřila nespokojenost se spoluprací Běloruska s Ruskem, včetně společných manévrů, a prosazovala „stabilní, suverénní a demokratické Bělorusko“.
Povinnosti
USA na summitu zopakovaly svůj závazek bránit Evropu a evropští lídři zopakovali svůj závazek snížit do roku 2024 obranné výdaje svých zemí na 2 procenta HDP. Před zasedáním byly zveřejněny statistiky, které ukazují, že pouze 10 z 30 zemí Aliance, včetně USA, přivedlo své vojenské výdaje na tuto úroveň za sedm let od roku 2014.
Celkový vojenský rozpočet NATO v letošním roce bude 1,05 bilionu dolarů. USA tvoří více než 70 procent tohoto rozpočtu, a proto Washington požaduje drastické zvýšení výdajů na obranu ze strany evropských zemí NATO a Kanady, z nichž nejméně 20 procent musí být použito na nákup nového vojenského vybavení, jehož hlavním producentem v NATO je americký americký obranný průmysl.
