Tohle bych rozprášil jako první
Vidlák: Jak víte, jsem nejenom chovatel prasátek, ale také řezník. Domácí zabijačky, to je moje. Jsem na to také slušně zařízen. Po delší době sem přidávám jednu fotečku:
Jedná se o vlastnoručně vyrobený kotel na horkou vodu. Obsah 200 litrů. Topení dřevem. Voda se začne vařit do padesáti minut od zatopení. Teplosměnná plocha daleko přes metr čtvereční. V kotli není tlak, ale do vody v kotli je namotaný výměník z nerezové hadice. Voda se ohřívá od vody, připojí se ke dřezu a je možné přímo u kotle provozovat mytí nádobí.
Venkovní obložení je dřevěné kvůli izolaci. Funguje to skvěle, má vlastně jen jednu nevýhodu – je u něj zima, protože prakticky vůbec nesálá do svého okolí. Prase se paří rovnou z připojené horkovodní hadice. Na obrázku je vidět. Je to bezpečné, nikdo se neopaří.
Proč to vlastně píšu…
Zařídil jsem si kromě tohoto kotle postupně celou zabijačkovou kuchyň. Tak jak to má být. Sehnal jsem si dřevěný řeznický špalek, mám dřevěné vály (štočky). Mám nerezové stoly a masodesky. Před každou zabijačkou všechny plochy vydrhnu, spařím vařící vodou, okartáčuju se sodou, vydrhnu a opláchnu. Stejně tak to dělali řezníci posledních sto let. Všechno bylo dřevěné, záchod byl kadibudka, voda tekla z obyčejného mosazného kohoutku a pokud se někdo otrávil z masa, tak to bylo ze zkažené konzervy. Pokud řezník nebyl matlal a flákač, prostě tu čistotu udržel i v domácích podmínkách.
Dneska to samozřejmě nestačí. Všechno by mělo být plastové nebo nerezové, nestačí vše jen umýt, ale je nutné na to mít zpracovanou směrnici a dokládat každý úkon. Vodovodní baterie musejí být bezdotykové, musí být k dispozici patřičné metry čtvereční plochy i metry krychlové prostoru. Hajzly musejí být podle normy – dost šílené normy.
Už dávno byla zřízena veterinární správa, aby lidi nedostávali na stůl závadné shnilé maso. Ta měla za úkol tohle všechno kontrolovat, prověřovat kvalitu provozu i kvalitu řezníka. Určovat pravidla, aby nedošlo ke kontaminaci masa a vůbec zajišťovat, aby řezník neměl bordel.
V dnešní době by to byl snadný úkol. Stačilo by přijít do kteréhokoliv provozu, otřít vatovou tyčinkou pracovní plochy a poslat tyčinku na rozbor, jestli tam nejsou bakterie salmonelózy. To samé udělat na umyvadle, na kohoutku, na špalku i masodesce. Kouknout se pod stůl, jestli tam nejsou myší bobky. Pokud by se nějaký problém našel, provoz uzavřít a majiteli dát pokutu. Řezník by si pěkně všechno vydezinfikoval, umyl, absolvoval kontrolu při znovuotevření a příště by si dal na čistotu větší pozor. Vlastně by stačilo, aby se to dělalo, jako to dělal Pohlreich v Ano šéfe. Přišel, kouknul se pod stoly a řekl, že v takovém hnusu nebude dělat. Jak vidno, restaurace i s hnusem fungovala celá leta a nikomu z hygieny to nevadilo.
Jenže… kdyby se to takhle dělalo, nejspíš by se ukázalo, že malý provoz má víc čisto a bezbakteriálno než masokombinát. Když máte jednu velkou vykachlíkovanou místnost a dohlídnete si na to, aby jste měli čisté pracovní stoly a desky, bude to mnohem snazší než obrovský provoz, kde je plno stojanů, pod kterými se děje ledacos. Stejně tak bude snazší udržet čistý záchod, i když je jen jeden, protože máte zaměstnáno pět lidí a snadno vytipujete, který z nich je čuně, než když máte tisíc zaměstnanců a ve skutečnosti jednu mísu použije ne pět, ale padesát lidí.
Až budeme mít nějakou tu revoluci, tak tohle by měl být první úkol nového lidového vůdce. Zařídit, aby se kontroly dělaly pomocí tyčinek na rozbory a skutečného hledání bakterií a ne kontrolou papírů, jestli je provoz zkolaudován podle poslední normy. Aby veterináři hledali skutečné problémy a nebuzerovali za to, že nejsou podepsané správné papíry…
Dnešním textem chci říci, že jsme o svobodu nepřišli tím, že premiér něco někdy vyhlásil. Naši svobodu nám nevzal ani Topolánek, ani Nečas, ani Kalousek, ani Babiš, ani ten, kdo přijde po něm. O svobodu jsme přišli pomaloučku polehoučku, plíživou cestou schvalování novel veterinárního zákona, které jsou tak složité, že se v nich žádný aktivista nikdy nezorientoval. A také by za to nikdo nedemonstroval.
Zatímco se na Letné sešlo 200 tisíc chvilkařů, aby demonstrovali za svůj ideál, možná ve stejné době sněmovna schválila hlasy sotva poloviny poslanců novelu zákona o léčivech, který zařídil, že se dneska doktoři bojí Ivermektinu, protože na to není dost štemplů. Ve stejné době, kdy Nečase vyslýchali u soudu, jak ho jeho metresa ponižovala, možná v téže době poloprázdná sněmovna schválila třicátou šestou novelizaci veterinárního zákona, která zničila spousty malých řezníků, kteří nikdy neměli ve své provozovně bordel. Jen už nedokázali sehnat peníze na patnáctou přestavbu sociálek a osmou výměnu nábytku.
Stejně tak nikdo nedemonstruje za to, že se z pětitisícového dluhu stala statisícová exekuce, která nemá konec….
Všechny tyto zákony se schválily velkou většinou. Opozice i koalice, pravice i levice. Velcí hráči pánům poslancům zaplatili dovolenkové vouchery, stejně tak odborníkům ve vedení veteriny nebo SÚKLU a všem to vyhovovalo, protože malé a postižené nikdo neposlouchal. Česká televize přenášela zprávy z Letné… a žádný novinář není natolik vzdělaný, aby vůbec tu veterinární problematiku pochopil. A žádný aktivista se ještě nedostal přes preambuli zákona.
Svým způsobem tu v republice pořád ještě všechno máme. Jen nám zakazují to používat. Tisíce mamin by umělo udělat a prodat výbornou domácí marmeládu, která by rozhodně nebyla závadná. Uživilo by je to na mateřské a i nějaké daně by se po nich daly chtít. Ať klidně přijede kontrola, ať si koupí sklenici marmelády a ať ji dá na rozbor. Pokud je zkažená, ať mamina dostane pokutu. Ale proč by měla mít oddělené plochy a všude nerez, když si umí opucovat obyčejný stůl? Proč by měla mít oddělené záchody a bezdotykové baterie, když marmeládu správně vysteriluje?
Ať si řezníci používají svoje sto let staré nářadí, ale ať ho musí mít čisté a nezávadné. Ať je to kontrolováno pravidelnými namátkovými a neohlášenými kontrolami s deseti ampulkami na vzorky. Ať je vůbec nezajímají papíry, ale realita pod stolem a v záchodové míse.
Tohle nám sebralo svobodu. Tohle nás postupně omotalo miliony nařízeními. A i kdybychom stokrát sestřelili Babiše, na tomhle se nic nezmění, protože sice se tu vznášejí požadavky na vystoupení z EU, ale neslyšel jsem jediný požadavek na to, aby veterina chodila dělat rozbory a ne kontrolovat papíry… Tihle ouřadové tam všichni zůstanou a budou trvat na zákonnosti.
Ve skutečnosti by bylo snadné rozjet ekonomiku. Stačí nepřekážet, nechat lidi dělat a normy stanovovat nikoliv přes papíry, ale přes realitu. Ve skutečnosti jsou všechny dnešní předpisy jen na to, aby všichni byli vyvinění, aby nikdo za nic nemohl.
Takže až teď budeme mít tu revoluci z nechuti a odporu k vládním opatřením, až tu budeme mít občanskou neposlušnost ve které se nejlépe zorientuje nějaký žralok s velkým egem a malými ohledy, může tu snadno udělat hospodářský zázrak. Stejný jako v devadesátkách. Nechat každého dělat, co umí, neplést se mu do práce a kontrolovat nezávadnost pomocí rozboru a ne pomocí papírů.
