Ukrajinský soud pozastavil vysílání ruských televizních stanic
Většina ukrajinských poskytovatelů zastavila vysílání ruských televizních kanálů. Ruské ministerstvo zahraničí to označilo za porušování mezinárodních závazků a útok na svobodu slova.
Oblastní soud v Kyjevě pozastavil vysílání televize Rossija 24, První kanál, RTR Planeta a NTV-World a projednává úplný zákaz vysílání těchto stanic na území Ukrajiny. Definitivní rozsudek soudu se očekává do konce tohoto týdne. V tuto chvíli se již 443 ze 703 poskytovatelů, kteří mají licenci od ukrajinské Národní rady pro televizní a rozhlasové vysílání podřídilo nepravomocnému „doporučení“ mediálního regulátora a zastavila přenos ruských stanic Kanál 1, NTV-World, RTR-Planeta a Rossija-24.
Ruské ministerstvo zahraničí to označilo za porušování mezinárodních závazků a útok na svobodu slova: „Tohle může být jistě posuzováno pouze jako útok na demokratické svobody a porušení mezinárodních závazků ze strany Ukrajiny,“ řekl agentuře RIA Novosti vládní komisař pro lidská práva Konstantin Dolgov a dodal, že že rozhodnutí kyjevského soudu o zákazu ruského televizního vysílání odpírá „všechna práva sledovat televizi a mít přístup k médiím v ruštině.“
Vrcholní představitelé v Kyjevě se podle něj sice dostali k moci „protiústavním pučem“, ale slíbili a „deklarovali, že budou ctít základní lidská práva a svobody i demokratické principy. … Toto rozhodnutí samozřejmě žádným způsobem nekoresponduje s takovou deklarací,“ řekl Dolgov, který tím zpochybnil, že kyjevská vláda bude vůbec ctít ostatní základní práva a svobody.
Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany vypnutí ruských televizí zdůvodnila „šířením informací, které ohrožují národní bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, propagují válku, násilí, krutost, podněcují národnostní, rasovou a náboženskou zášť a napadají lidská práva a svobody.“ Rada podezírá ruské televize, sledované zejména v ruskojazyčných oblastech na jihovýchodě Ukrajiny, že šíří separatismus.
K podobnému opatření však přistoupila už dříve druhá strana konfliktu. Na Krymu, který Rusové anektovali, byly hlavní ukrajinské zpravodajské televizní stanice vypnuty už začátkem března. Na jejich frekvencích začaly vysílat ruské stanice.
Národní bezpečnostní a obranná rada Ukrajiny mezitím zaslala Generální prokuratuře a bezpečnostním složkám instrukce, aby vyšetřovaly, zda jsou aktivity ruských televizních stanic v souladu s ukrajinským zákonodárstvím. Vyšetřování má zejména za úkol hledat „důkazy o podněcování k etnické nenávisti, válce a separatismu.“
Samotná ukrajinská média jsou také pod velkým tlakem, přestože převážně sdílejí pohled pučistické vlády na situaci na Ukrajině. Ukrajinští nacionalističtí poslanci se skupinou pomocníků, kteří tvrdili, že jsou členy nového orgánu pro regulaci médií (Výboru na ochranu svobody tisku – sic!), se minulý týden dopustili násilí vůči pověřenému šéfovi ukrajinské státní televize a přinutili jej podepsat rezignaci, zdál se jim totiž málo proukrajinský. Přestože tento čin odsoudily skupiny zabývající se ochranou lidských práv a profesní žurnalistická sdružení, úřady jmenovaly nového šéfa televize. Kyjevské úřady mezitím odmítly, že by v nové demokratické Ukrajině docházelo k růstu krajně pravicového extrémismu – ukrajinské ministerstvo zahraničí radí Moskvě, aby se místo toho „zaměřila na růst příznaků fašismu, xenofobie a etnického násilí v Ruské federaci.“
Velké znepokojení nad útoky proti ruským televizním stanicím na Ukrajině ze strany samozvané vlády již dříve vyjádřila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Zákaz vysílání bez právního podkladu je formou cenzury; obavy o národní bezpečnost by nemělý být využívány k omezování svobody slova,“ řekl začátkem tohoto týdne Dunja Mijatovič, zástupce OBSE pro svobodu médií. „My sice odsuzujeme jakoukoli státní propagandu a nenávistné projevy v rámci probíhající informační války, ale každý má právo obdržet informace z tolika zdrojů, z kolika si to přeje,“ řekl Mijatovič. „Vypnutí a zákaz televizních stanic není způsob, jak vyřešit tyto problémy; jakémukoli potenciálně problematickému vyjádření by mělo být čeleno argumenty a jinými projevy.“
