V květnu proběhne sociální summit EU, který sjednocuje sociální politiku
Slovanka: Jedná se o konečné schválení tzv. „Evropského pilíře sociálních práv“, který už většina zemí odsouhlasila. Pro ty, kdo náhodou neví, co bude konečné schválení tohoto dokumentu znamenat jen připomínám, že se samozřejmě – mimo jiné – jedná také o jisté sjednocení sociálních dávek přivanrovalcům, pro něž je při výběru cílové země jeden z nejdůležitějších faktorů výše sociálních dávek.
Až se začátkem května v Portugalsku uskuteční „sociální summit“ EU, bude tento dokument zaveden do praxe pod vlivem virové krize. O zavedení jednotné sociální politiky již hlavy států a předsedové vlád EU rozhodli v Göteborgu v roce 2017 , kdy bylo znění „evropského pilíře sociálních práv“ schváleno, avšak zatím nebyl uveden do praxe. Mimochodem, tehdy byla Merkelová kupodivu jediná, kdo na tento pilíř nekývl. Pilíř sociálních práv totiž nezahrnuje zdaleka jen dávky pro invazisty, takže Německo by na tom nevydělalo až tak, jak se na první pohled zdá.
V té době bylo přijato 20 zásad sociální politiky, které spolková vláda odmítla jako „samozřejmé“. Ostatní zúčastněné země to však chápaly zcela odlišně, zejména ty ekonomicky slabší. V souladu s hospodářskými a sociálními problémy způsobenými virovou krizí má být nyní v Portu přijat akční plán týkající se „sociálního pilíře“ s cílem přijmout konkrétní opatření ke sblížení sociální politiky v EU.
Aby bylo možné dosáhnout dlouhodobější standardizace sociálních norem v EU, mají být tyto normy stanoveny na úroveň, která je výrazně vyšší než úroveň států, jako je Řecko, Bulharsko nebo Portugalsko, ale hluboko pod úrovní Německa nebo Nizozemska.
Pilíř sociálních práv je samozřejmě i o jistém sjednocení dávek v rámci EU – tedy např. zaměstnanec z jiné, chudší země EU, pracující třeba v Německu, Rakousku či Nizozemsku, by měl mít právo na stejnou výši přídavků pro děti i tehdy, kdy má rodinu ve své domovské zemi. To dnes například neexistuje, některé země vyplácí tyto přídavky podle životní úrovně v zemi, odkud zaměstnanec pochází.
Výše uvedený příklad je jen jedním z mnoha, kterých se „pilíř sociálních práv“ týká. Právě podobná pravidla budou zřejmě patřit k těm, která vadí Německu, ale naopak vyhovují chudším zemím.
Nicméně pro nás je podstatné, že se „pilíř“ týká i sociálních dávek, které budou země povinny platit žadatelům o azyl. Nyní zatím nejsou jednotné, přičemž nadstandartní dávky nyní lákají vetřelce zejména do Německa, které je v současné době zřejmě nejštědřejší.
Ovšem nové dávky by byly o poznání nižší, než v Německu, základ by byl někde „uprostřed“ (tedy ani německý nadstandard či třeba rumunský nebo bulharský podstandard). Čeho se tím má zřejmě docílit je asi docela jasné. Na druhou stranu nejsou dávky tím jediným, co invazisty do Evropy láká, muslimská ghetta jsou nejspíš lákadlem ještě o poznání větším. Takže i po sjednocení dávek budou země s muslimskými ghetty žádanější, než zatím nepříliš islamizované země.
Plánovaný summit mi tedy docela zapadá do v poslední době trvajících tlaků na přerozdělování muslimských vetřelců z přetížených zemí do těch invazí nezatížených. Konečným schválením „Evropského pilíře sociálních práv“ se dávky srovnají a značné části muslimských vetřelců bude celkem jedno, kde nakonec skončí.
Lze předpokládat, že v brzké době dojde i k Německem a Itálii požadovanému schválení migračního paktu EU, který už je víceméně „na stole“, stačí jen souhlas ministrů vnitra či zahraničí zemí EU. Bylo by tedy logické, kdyby byl pakt schválen zhruba ve stejnou dobu jako Evropský pilíř sociálních práv. Pak by už „přerozdělování migrační zátěže“ nic nebránilo.
Nakonec, schvalování podobných dokumentů v současné době drtivé většině lidí unikne. Jen málokdo se o podobné záležitosti nyní zajímá. A toho budou chtít politici využít…
