Válku s Ruskem s námi určitě nevyhrají. Obětovat nás však „v první linii“ – to ano
Globalisté postupují s chladnokrevností nájemných vrahů: Stanou se Vrbětice Gliwicemi nového světového konfliktu? Tolja a Saša umějí zničit Západ? Důkazy neuvidíme. Páta kolona nás chce vést na porážku jako dobytek. Dáme se?
VÁCLAV DANDA se zamýšlí nad kořeny stále ubožejší protiruské propagandy, která vrbětickou pohádkou překonala další mez při pokusu vzbudit u nás válečnické nadšení veřejnosti.
Bylo jasné, že instalace Joe Bidena do Bílého domu pomocí volebního puče založeného na rozsáhlých volebních podvodech, povede dříve či později k pokusu vyvolat válku s Ruskem. Globalisté, kteří odstraněním Trumpa chytli druhý dech, kráčí za svým cílem. Plán na světovládu ale nemohou uskutečnit bez ovládnutí Ruska.
Tomuto cíli tyto skupiny podřídily vše. Postupují krok za krokem s děsivou chladnokrevností nájemných vrahů. Volí kombinaci barevných revolucí a vojenského tlaku, která by měla vybičovat atmosféru k vytouženým změnám v Rusku a v jeho okolí.
Provokace
Právě v těchto dnech můžeme operace globálního centra sledovat v přímém přenosu. Součinnost všech aktérů i jejich zájmy máme v těchto dnech i u nás jako na dlani. Ihned po nástupu Bidenovy administrativy se rozehřál konflikt na Donbasu a celé tři měsíce sledujeme masivní transporty zbraní do této nestabilní oblasti.
Diverzní skupiny jsou připraveny pod vedením amerických Rangers udeřit v týlu s cílem prolomit relativně dobře opevněnou Doněckou a Luhanskou obrannou linii, a tak vyprovokovat Rusko, aby se do konfliktu skutečně vložilo. Účelem není jen obsazení Donbasu bohatého na suroviny a dosažení původních geopolitických cílů ukrajinské operace z roku 2014, ale rovněž vytlačení Ruska z jakýchkoli velkých energetických projektů v Evropě, z Nord Stream 2 na místě prvním.
Globalistické centrum v přípravě těchto operací postupuje koordinovaně krok za krokem. Aby západní, kovidem uvláčená a stále více nervózní veřejnost přijala tuto smrtící strategii, je třeba připravit pro propagandu potřebnou munici.
Není třeba vymýšlet nic nového. Jen rozvinout již mediálně rozehrané příběhy, do kterých byl nainvestován značný politický kapitál globalistických pátých kolon v jednotlivých státech – především evropských. Příběh Skripala a jeho dcery v březnu 2018 v anglickém Salisbury, pomalu odezněl a bylo třeba jej oživit. A tak na příběh Skripalových naroubovali výbuch v českém muničáku ve Vrběticích, ke kterému došlo před sedmi lety.
Žalobci a soudci
Důvodem exploze tehdy bylo s největší pravděpodobností odpálení skladu pro zahlazení stop po masivních rozkrádačkách. Ze skladu zmizelo obrovské množství zbraní a munice, která byla za souhlasu globálního centra – a patrně bez vědomí našich úřadů – přes prostředníka distribuována Kyjevu válčícímu na Donbasu a teroristickým organizacím islamistů do Sýrie, bojujícím proti Bašaru Asadovi. Ve chvíli kdy mělo dojít ke kontrole měly všechny články tohoto obchodního řetězu od zkorumpovaných úředníků a armádních špiček až po soukromé firmy, zájem na tom, aby poloprázdné sklady vyletěly do povětří.
Napasování této kriminální aktivity, kterou nedokázal rozplést ani soud (2016), na příběh travičů s Novičokem jejichž obličeje nám média ukazují od rána do večera jako putující agenty GRU Tolju a Sašu, mohou uvěřit pouze naivkové. Přesto nám tyto vyfabrikované historky s vážnou tváří vyprávějí a předkládají v dramatických pózách „důkazy“, které si každý středoškolák vyrobí za 10 minut ve photoshopu.
A někdy ani to ne. Rozhodnutí vlády ČR, že zprávu tajných služeb nezveřejní (i když slabý premiér, tušící že absurdnímu Vrbětickému divadlu málokdo uvěří, zveřejnění zprávy BIS požadoval), znamená, že se s žádnými důkazy obtěžovat raději nebudou, neboť vědí, že „důvodné podezření“ by se rázem obrátilo proti nim.
Roli žalobců a soudců teď musí sehrát média s tajnými službami tradičně spolupracující. Bakalovým Respektem rozpracované podrobnosti příběhu o „nešťastné náhodě“ (výbušný systém měl údajně vybuchnout až při expedici zbraní v Bulharsku) jsou už spíše komické. Premiér Babiš tím mohl vzít lehce zpátečku: prý nešlo o státní terorismus ale jen o „útok na zboží“ bulharského překupníka zbraní. Babiš tím dal najevo, že pochopil – ale příliš pozdě – že se nechal zavléci do pasti, z které ovšem není úniku. Však mu také Pátá kolona dala okamžitě jasně najevo, že trvá na předchozích formulacích, kdy málem vyhlašoval Rusku válku.
V první linii
Právě podrobnosti publikované mediální sekcí CIA (Bellingcat), byly použity i při předchozích mediálních operacích těchto „občanských analytiků“: Například při tragédii letu MH 17, který byl v rámci roztočení protiruské propagandy sestřelen ukrajinskou armádou 17. července 2014 nad Doněckem. I zde přišli analytici CIA vydávající se za novináře s teorií, že šlo o záměnu za vojenský letoun, který domobrana omylem sestřelila. Mělo jít o záminku pro válečné tažení, ukázalo se však, že to nestačí. Jestli se Vrbětice mají stát Gliwicemi nového válečného konfliktu, uvidíme v nejbližších týdnech. Spíše se však zdá, že ani to stačit nebude.
Ale jsou zde ještě další želízka v propagandistickém ohni. Třeba odsouzený defraudant Alexej Navalnyj, umírající údajně v Ruském vězení. Sorosovské neziskovky připravují v nejbližších dnech velké akce v ruských městech za jeho propuštění. Tak jako sobotnímu „vrbětickému odhalení“ předcházela páteční perverzní vložka ukrajinského výsadku Kaputin v Praze před ruskou ambasádou, dočkáme se nepochybně podobných provokací zinscenovaných v Moskvě.
Odhalení běloruských atentátníků v Rusku (měli za úkol zlikvidovat běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka) ukazuje, že k jejímu vyprovokování použijí tyto síly na ruském území, všechny prostředky.
V tomto smyslu je „Operace Vrbětice“ spíše jen epizodní „produkcí“ CIA, která má v připravovaném přepadení Ruska „rozehřát a naladit“ veřejnost ve střední Evropě. Spojené státy tím však jen opět daly najevo, že nejen nerozumějí (a nikdy nerozuměly) Rusku, ale že totéž platí také o středoevropském prostoru. Že příliš spoléhají na chybné zprávy svých agentů (vedle Michala Koudelky typicky bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář), kteří jim dávají zavádějící informace ve stylu „přání otcem myšlenky“.
Vztahy České republiky se slovanskou velmocí, která nás již jednou zachránila před likvidací vítězstvím ve druhé světové válce, se jim sice podařilo tou absurdní fraškou na čas deklasovat, ale nakonec se to celé může obrátit proti nim.
Válku s Ruskem s námi určitě nevyhrají. Obětovat nás však „v první linii“ – to ano.
Necháme se těmito zbabělci vést jako dobytek na porážku? To ukážou už příští týdny a (v lepším případě) měsíce, kdy budou Bidenovy USA dále stupňovat provokace a napětí na ruských hranicích.