Ve Francii
Esejista Michel Geoffroy patří k velkým znalcům imigrační problematiky. V Breizh-info píše, že mimoevropská imigrace zakládá na katastrofu, transformuje Evropu v agregát komunit, které jsou si vzájemně cizí. Asimilace z důvodu masovosti jevu nemůže fungovat, nová příchozí populace se rozhodla žít v nové zemi stejným způsobem jako žila ve své původní zemi.
Podle Geoffroye, navzdory oficiálnímu evropskounijnímu diskursu, imigrace ve světovém měřítku je zcela marginální záležitostí, jenom 3% světové populace žije jinde než v mateřské zemi. Imigrace není žádným nevyhnutelným světovým fenoménem. Stejně tak nepravdivá je teze o imigraci jih-sever, ve skutečnosti jde jen o jeden masový imigrační kanál – z Afriky a z muslimských zemí do Evropy, do Británie proudí lidé ze zemí bývalého Commonwealthu.
Rozsah masové imigrace od roku 1980 do západní Evropy nemá historickou paralelu, 400/450 000 nově příchozích každoročně do Francie, v tomto čísle nejsou započítáni ilegální imigranti, je to víc než činí imigrace do tradičně imigraci otevřených Spojených států. Během pár let třetina obyvatel většiny evropských zemí bude mít imigrační původ. Tradiční politická zdůvodňování imigrace, jako potřeba pracovní síly, aby se zachránil sociální systém, se ukázala jako falešná. Zdůvodnění imigrace chápané jako evropské šance, opomíjí civilizační efekt, vychází z abstraktních antropologických redukcí zděděných z naivní antropologie osvícenské doby 18. a 19. století. Tyto teorie jsou stavěné na zaměnitelnosti člověka, stačí dát imigrantovi papíry a je transformován v Evropana.
Mainstramem ignorovaný dobrý francouzský spisovatel Renaud Camus dostal zřídkavou příležitost se vyjádřit na Radio Sud k teorii populačního nahrazování, jejímž je autorem. Podle spisovatele je masová imigrace nejdůležitějším fenomenem doby. Posledních 20, 30 let dochází k něčemu, co 1500 let Francie a většina Evropy nepoznaly. Nahrazování evropské populace mimoevropskou, ve Francii tento proces nejvíc pokročil. Francouzský život zmizel z velkých oblastí a dnes se to už dotýká celých departementů. Spisovatel hovoří o permanentních malých krocích likvidace francouzské podstaty, mizí kultura a škola se hroutí. Degradační proces duchovně oslabil Francouze do té míry, že zcela pasívně přijímají to, co se před pár desetiletími jevilo absolutním hororem. Např. ubohý stav dnešní maturity, obecná znalost jazyka, ubohá škola atd. Všechno se udělá proto, aby populace ztratila přirozené instinkty a nereflektovala mizérii vlastní situace.
