Vítězní Rusové začínají v Sýrii diktovat pravidla hry na vojáky

Václav Umlauf: Rusko hraje v Sýrii vítěznou šachovou partii. S nově zvoleným prezidentem Asadem postupně utahuje šrouby pro teroristy, Turecko, USA a Izrael tak, aby ze země odešli sami, jako poražený Západ odešel z Afghánistánu.

Poslední článek o Sýrii připomněl smutné výročí zahraniční invaze (Deset let od rozvrácení Sýrie). Slíbili jsme, že v nezávislém tisku podle našich sil zastoupíme Terezu Spencerovou, RIP. Během posledního měsíce došlo na syrské frontě k několika důležitým změnám, které je dobré komentovat. Shrňme postup poraženého Západu, který ve válce proti terorismu bojoval společnou korporátní válku s teroristy. Po porážce externích teroristů v přímém boji se soustředily USA a Západ na tuto taktiku:

• Systematické ničení infrastruktury Sýrie skrze útoky teroristických buněk;
• vypalování polí s dozrálým obilím, aby v Sýrii zavládl hladomor, ze kterého bude obviněn Asad; už nyní stoupla cena chleba na dvojnásobek;
• pomocí Kurdů a žoldnéřů FSA podporovaných Spojenými státy drancovat ropná pole za Eufratem a pokusit se tento strategicky důležitý region odtrhnout od Sýrie;
• vést proxy-válku v okolí strategicky důležitých Golan nezákonně obsazených Izraelem tak, aby v Daráji a okolí syrská vláda nemohla kontrolovat státní území;
• legitimovat kalífát zahraničních teroristů v Idlíbu s tím, že se potichu odstraní hlavní kápové a nahradí se teroristickými „modernisty“ a „umírněnými silami“.

Úspěšně se daří plnit úkoly 1 až 2, protože není a nikdy nebyl problém něco zničit a zapálit. Poražené skupiny teroristů se stáhly do pouště, kde žijí jako kočovníci a provozují partyzánskou válku v malých jednotkách. Cíle a celou logistiku přesunů a útoků jim „někdo“ zajišťuje s pochopitelnou přesností a efektivitou zajištěnou špionážními družicemi. Klasickým příkladem je teror malých jednotek vyšlých z amerického tábora al-Tanf až do oblasti Palmýry. Bod č. 3 začíná být problém. Kurdové ztratili zdravý rozum, prodali se CIA a potřebují jejich zbraně a podporu při drancování syrské ropy. Za nakradenou ropu si pak od USA koupí zbraně a bojují proti Turkům v Afrínu a jinde. Jenže místní asyrské kmeny na tomto území žijí po staletí a původně byly ve válce neutrální. Svaz kmenů nyní jasně řekl Američanům a FSA, že chtějí územní celistvost Sýrie. Kmeny jsou tím nepřímo pro Asada, protože Američany a jimi placené žoldnéře z FSA považují za okupanty. Dobrý článek k tomuto vývoji je na webu Al Manar, který provozuje šíitské hnutí Hizballáh v Libanonu. V ropných územích Sýrie a v enklávách Ma’adan, Dajr az Zaur a Majadín už Američany, Turky a loupící Kurdy nikdo nechce vidět, kromě místních zlodějů, teroristů a zrádců. USA s Pentagonem se dostávají v územích za Eufratem do stejné situace jako v prohraném Afghánistánu.

Ostříhej se a najdi si mediálně zajímavou práci

Další zajímavý vývoj je v oblasti Idlíbu. Zahraniční teroristé trvale bombardovaní Rusy (a ne Američany) se začínají pomalu požírat mezi sebou. Vítězem je beze sporu Turky podporovaná al-Kájda, později al-Núsra, která se dnes jmenuje Hay’at Tahrir al-Sham (HTS).

Začněme karikaturou, protože tento scénář se nyní naplňuje v Idlíbu ovládaném zahraničními teroristy. Ty dnes podporují hlavně Turci a arabští wahhabisté, ale nepřímo i NATO, protože každý Asadův nepřítel je z principu prohrané proxy-wars účelový přítel Západu. Asi před měsícem došlo k rozkolu mezi skupinou ruského Čečence al-Šíšáního (Gruzínec Murad Irakijevič Margošvili), který bojoval jako zahraniční terorista za západní demokracii v První a Druhé čečenské válce v Rusku. Kolegové teroristé z HTS podporovaného Tureckem a nepřímo Západem nyní tohoto „bojovníka za svobodu“ a zhruba třetího nejhledanějšího teroristu světa vyloučili z teroristické spojené armády v Idlíbu. Al-Šíšání musel se svými kumpány z hnutí Junud al-Šám odejít na jiné území. Důvodem je šéf HTS, Abú-Muhammad al-Julani, což je druhý nejhledanější terorista světa. Podle návodu v karikatuře se ostříhal a našel si mediálně zajímavou práci v západních novinách. Ty postupně začínají tohoto teroristu rehabilitovat, protože potřebují HTS jako nástroj proti Asadovi. Hezký a inteligentní obrat v případě HTS najdete na české Wikipedii, která poslušně papouškuje západní propagandu boje s teroristy (ZDE). Jako kouřová clona funguje fakt, že USA oficiálně potvrdila pro tureckou HTS zákaz financování jako teroristické skupiny (ZDE). Ale to nevadí v západním boji s terorismem, protože kontrola dolarem patří ke staletému triku tohoto impéria.

Americká média už zahájila tichou rehabilitaci HTS, viz publikované rozhovory s jejich emírem al-Juláním. Persilování tohoto teroristy na Západě běží přes kanál MSM. Borec s kalašnikovem se ostříhal, vzal na sebe kvádro od Armaniho a začal válku podle nových amerických not, viz jeho současný módní look na Twitteru. Na jeho hlavu je zatím vypsána v USA odměna 10 mil. dolarů. Takže dosloužilý a posloužilý al-Julání bude určitě zastřelen, až skončí jeho role užitečného teroristického idiota. Ale jeho prozápadní nástupce už bude nosit sako i v posteli, a to zcela legálně. Tolik k vývoji v Idlíbském chalífátu. Ten se pomalu, ale jistě začíná rozpadat pod soustředěnými útoky Asada i Rusů, k velkému zoufalství Turků, Izraele a USA.

Ruská no-go-zone pro nálety Izraele na Sýrii

Další důležitý vývoj je v otázce leteckých útoků Izraele na území Sýrie. Rusové měli s odešlým Netanjahuem tichou dohodu, že dovolí bombardování íránských pozic v Sýrii, tj. pro-íránských milic a hnutí Hizballáh. S tím je konec a začala kovbojka, jako podle starého článku Poražený Západ v Sýrii předvedl závěrečné dětinské divadlo s Tomahavky. Izrael se ani během dohody neodvážil poslat stíhačky nad území Sýrie kontrolované ruskou PVO. Rusové mu nezapomněli trik, kterým Syřani omylem sestřelili ruské špionážní letadlo, když se izraelské stíhačky za něj schovaly do radarového stínu. Takže Izrael střílí nejmodernější rakety a klouzavé bomby z Libanonu a z Američany okupovaného území kolem teroristy kontrolovaného uprchlického tábora al-Tanf. Rusové minulý týden řekli, že dohoda platila jen pro odešlého Netanjahua, a ne pro nového izraelského premiéra. A vypadá to, že další dohoda nebude. Ruské Centrum pro smíření v Sýrii dříve k útokům mlčelo. Nyní oficiálně publikuje výsledky sestřelů izraelských raket, které tvoří základní součást výzbroje NATO. Výsledky jsou pro militaristický Západ opravdu hrozné, tady je přehled z minulého týdne:

• během minulého týdne bylo 13 ze 14 raket typu vzduch-země při třech různých izraelských náletech zničeno ve vzduchu před zasažením jejich cílů;
• 7 z 8 proti provincii Aleppo 20. července, jediná raketa proletěla a zasáhla centrum vojenského vědeckého výzkumu ve Sfirehu, jihovýchodní část provincie Aleppo;
• zneškodněné čtyři rakety ze čtyř na vojenské letiště Dabaa v krajině jihozápadně od Homsu, vypáleno z izraelských letadel nad údolím Bekaa ve východním Libanonu;
• 2 ze 2 proti okolí mauzolea Sayidy Zeinab v jižní provincii Damašku.

Rusové oficiálně oznámili, že s beztrestným střílením Izraele na Sýrii je konec a do dvou měsíců vytvoří kompletní PVO s krytím hlavních měst. Jinak řečeno, vzdušná invaze Izraele podporovaná skrze NATO se konat nebude. Hizballáh a Írán v Sýrii získaly oficiální krytí v nově vytvořené no-go-zone kryté ruskými malými (!) PVO (Pancir a další) kombinovanými s 20 let starou syrskou PVO, kterou znám z mladých let mé vojny (tzv. „tři prsty“, NATO kód S-200, ruský Kvadrát, Osa). Připomeňme, že z ruské základny v Hmejmímu zatím nevyletěla ani jedna raketa S-400. Ale ruské radary jsou v provozu a je to vidět. Ve srovnání s málo funkční miliardovou PVO v Saúdské Arábii zajišťovanou Pentagonem proti vyhrávajícím jemenským húthíům je rusko-syrská PVO zázrak efektivity a světově sledovaný příklad dobře vynaložených vojenských investic. Rusko hraje v Sýrii vítěznou šachovou partii. S nově zvoleným prezidentem Asadem postupně utahuje šrouby pro teroristy, Turecko, USA a Izrael tak, aby ze země odešli sami, jako poražený Západ odešel z Afghánistánu.