Volby 2021 – priority vlastence a propadlé hlasy

Volby jsou zde  a na blogovacích a zpravodajských serverech se téma voleb rozebíralo dostatečně. Je dobré si pročítat i komentáře, protože tam ze zjistit, jak vlastně lidé uvažují. Je celkem pochopitelné, když dlouholetý příznivec ČSSD jim hodlá “ještě naposledy dát šanci”. Toto uvažování je sice lidsky pochopitelné, ale pojďme si rozebrat, zda je správné s ohledem na situaci, ve které se naše země nachází.

Napřed fakta č.1

• nemáme žádného českého Orbána
• lidi jsou jací jsou, jiní k dispozici nejsou a nebudou, je nutno počítat reálně s těmi, kteří jsou aktuálně k dispozici.

Jak tomu rozumět?

Můžeme čekat na českého Orbána nebo ještě lepší ideál, ale tím strávíme zbytek života v čekárně a mezitím se z naší země stane už úplná a nefalšovaná vyrabovaná bruselská kolonie.

Realita je taková, že budoucím premiérem bude Babiš, Fiala nebo Bartoš. S tímhle nic nenaděláme, tohle je pravděpodobnost hraničící s jistotou. Svými hlasy toto ovlivníme, nikoliv určíme, protože pánové mohou po volbách ukout různé kšefty, jinými slovy – křeslo premiéra pro někoho pragmaticky zobchodují bez ohledu na volební výsledek.

Fakta č. 2

• v hrubých číslech v minulosti 1/3 lidí volilo doleva, 1/3 doprava a 1/3 zůstala doma
• rozdělení na levice-pravice přestává platit
• velká množina lidí se rozhoduje iracionálně

Jak tomu rozumět?

Podíváte-li se předchozí volby opravdu s nadhledem, pak dojdete v hrubých číslech k tomu, že cca 1/3 občanů volby nezajímají, 1/3 by se ráda starala sama o sebe a 1/3 by ráda, kdyby se v max. míře staral stát, v jehož čele by měli být čestní politici. Toto dělení de-facto na levici a pravici pomalu mizí, místo něj nastupuje dělení na občany se snahou hájit zájmy českého státu a občany, kteří český stát nepotřebují a identifikují se s EU. Domnívám se, že dnes již mírně převládá druhé dělení – zájmy ČR vs. zájmy EU.

K tomu je nutno ještě vzít do úvahy, že velmi početná množina se chová iracionálně – ženy si např. řeknou: to je sympatický politik, mluví slušně, vždy je řádně upraven, je galantní apod. a mají o volbě jasno, to samé může platit o hodnocení političek ze strany mužů – ostatně, jak byla u sousedů zvolena Čaputová, jejíž jedinou starostí je, aby měla barevně sladěno boty-šaty-kabelka…?? … přesně takhle. K tomu ještě nutno připočíst množinu těch, kteří uvěří předvolebním slibům – byť jsou mnohdy zjevně nereálné. Ale znáte to … slibuji rád a kvalitně, nesplněné sliby zásadně přebíjím sliby novými a kvalitnějšími.

Co z toho vyplývá?

Nic míň než to, že reálně uvažujících voličů moc není a reálně vlastenecky uvažujících voličů bude logicky tedy ještě méně, protože se jedná pouze o část množiny reálně uvažujících voličů. Právě proto, by tito měli odhodit emoce a volit přísně racionálně. Vše totiž nasvědčuje, že o dalším směrování naší vlasti bude rozhodovat skutečně pár hlasů.

Fakta č. 3.

• tyto volby nejsou o vystoupení z EU nebo NATO ani o nějakém jiném způsobu, jak zastavit v dalším volebním období destrukci národního státu
• tyto volby jsou pouze o rychlosti – pro jedny integrace do EU, pro druhé destrukce národního státu

Jak tomu rozumět?

Tato realita vyplývá z možnosti, kdo může být premiérem a jaký tým má kolem sebe, protože premiér a jeho tým budou určovat směr a tempo.

Bartoš se nijak netají svými sympatiemi k EU, k zelenému šílenství, obohacení migranty atd. Signifikantní pro něho je, že když zjistí, že u voličů naráží na odpor, tak hned prohlásí, že to tak nemyslel a že někdo úmyslně šíří hoaxy. Problémem ovšem ale je, že tohle je skutečný program Pirátů, proto jeho naivkové, kteří nechápou jemné mechanismy politiky, občas do médií pustí své nápady a rozvíjejí myšlenky, které mají prodiskutované na všemožných konferencích a mítincích strany a Bartoš je není schopen uhlídat. Si to vemte – celou dobu máte konzistentní program, na všech schůzích, vystoupeních vykládáte a diuskutujete o sdílené ekonomice, zelené energii a nutnosti přinést oběti a .. a najednou mají ti samí lidé říkat něco jiného jenom aby získali hlasy ve volbách? O tom, že si tohle někdo ve vedení uvědomuje svědčí i nepopiratelný fakt, že do volebních debat vysílají zástupce STANu.

Fiala – uhlazené želé v obleku je taková decentnější varianta Bartoše. Cíle ale mají stejné, jenom pan profesor to podává uhlazeněji a akademičtěji. ODS jako pravicová strana je zničena a přetavena do podoby mírnější TOP09. U Fialy je ještě zajímavé, že není možno přesně určit program – jedou jen antibabiš a vše by dělali lépe a úplně nejlépe, kdyby bylo Euro a moderní, ekologická ekonomika … Jak a co konkrétně – nic, pusto, prázdno, jako správní podpindosníci čekají na instrukce z Brusele.

Jediným skutečným ranařem a pragmatikem v současném výběru je Babiš. Tomu nečiní problém naslibovat něco v Česku a naprostý opak slíbit v Bruseli a ze všeho pak realizovat polovinu. Vše nasvědčuje, že v pořadí jeho zájmů je na prvním místě Agrofert a až na druhém místě jeho obraz premiéra starající se o blaho ČR. Tohle se v něm bije a jediná dobrá věc na tom je, že je to evidentní a můžeme s tím počítat jako s konstantou. Navíc si myslím, že Babiš v budoucnu uvažuje i o postu prezidenta, proto bude konat tak, aby si nenasral všechny. Bude-li mít pocit, že větší sympatie získá probruselským přístupem, klidně nás prodá. Proto je důležité se hlasitě ozývat – čím větší vlastenectví v mediálním prostoru, tím větší šance, že Babiš bude bruselské protinárodní dopady mírnit a brzdit.

Co z toho vyplývá …

Dělení na levici a pravici je postupně nahrazováno proevropskými vs provlasteneckými tábory. Ta zhruba 1/3 občanů, které volby nezajímaly předtím, tak ty nebudou volby pravděpodobně zajímat ani nyní. A je úplně jedno, zda kvůli tomu, že si myslí, že nejsou schopni svým hlasem nic ovlivnit nebo proto, že se o politiku nezajímají a chtějí jen normálně žít. Těmto lidem je třeba jen neustále připomínat, že když se nebudou o politiku zajímat, tak se politika začne zajímat o ně – o jejich peněženky a svobody.

Jak jsou zbylé dvě třetiny rozděleny napoví tyto volby. osobně tipuji, že v hrubých číslech bude dělení 50:50, možná s mírnou převahou provlasteneckého tábora voličů. Špatné ale je, že mediální prostor je většinově ovládán probruselským táborem a mnoho lidí se nerozhoduje racionálně, ale dá na emoce, které jsou mainstreamem formovány pomocí průzkumů, anket, rozhovorů … atd.

Opět – právě proto, že provlastenecký tábor je v mediální menšině a v médiích silně znevýhodňován, by jeho členové měli volit bez ohledu na emoce, tedy přísně racionálně.

Racionální volba vlastence

Reálná situace je taková, že kdo volí Bartoše (Piráty a STAN), ten preferuje rychlou a těsnější integraci s EU, přijetí Eura, přijímání migrantů a výrobu potravin v supermarketech a elektřiny v zásuvkách … tito ekofanatici odmítají skutečnost, že elektřina se vyrábí v elektrárnách (proto je jako nepotřebné chtějí odstavovat) a že pole se orá traktorem, který jezdí na naftu. Jejich heslo je – dovezeme, koupíme, odkud a jak dovezou a čím zaplatí však již neřeší. Peníze přece jsou, stejně tak jako elektřina v zásuvce a potraviny v supermarketu … takže co ostatní vlastně řeší, že jo?

Kdo volí Fialu (a slepenec SPOLU), ten volí v podstatě i Piráty a STAN, protože již veřejně deklarovali spojenectví a bez toho spojení nemohou vládnout ani teoreticky. V akceptovaných a přebíraných EU-šílenostech rozdíl nebude, Fiala to jen podá uhlazeněji a diplomatičtěji. Za zmínku stojí ukázka zásadovosti – Jurečka nejprve veřejně deklaroval negativní postoj k stejnopohlavním manželství, aby druhý den potvrdil pravý opak, protože se v Bruseli nějaký subalterní úředník hrůzostrašně zamračil … a Jurečka poslušně zapanáčkoval.

Pro vlastence tak bohužel zbývá Babiš s jeho hnutím ANO a skupiny, se kterými mu Brusel povolí utvořit koalici. Babiš je z výše uvedených ten, který nápady EU nejvíce brzdí, tedy jedná v rámci možného nejvíce provlastenecky. Jestli Babiš v kampani ubere hlasy SPD je už jenom technikálie, protože SPD tím rozhodně nesrazí pod 5%. V podstatě se tedy jen jedná o přelévání hlasů z varianty hodně protibruselské na stranu méně protibruselskou. Samozřejmě ale pro zájmy ČR bude lépe, když protibruselský hlas bude silnější.

Co se týče škod, tak Babiš si zcela jistě napakuje Agrofertí šrajtofli – v tomto případě se bude ale jednat převážně jen o finanční škody, které půjdou rychle napravit. Po úřadování Bartoše nebo Fialy ovšem zůstane ještě více zničená ekonomika a více zbídačených lidí … a tady náprava bude podstatně delší a komplikovanější … takže – Babišova hamižnost je menší zlo.

Logicky jsme si výše doložili, že racionálně uvažujících vlasteneckých voličů moc nebude, proto by měli mít následující uvažování:

• dám-li hlas ANO, mám v podstatě jistotu, že můj hlas nepropadne, ale posílím Babiše a ten v rámci svého pragmatismu se pak klidně může domluvit např. s ODS
• dám-li hlas SPD, mám opět takřka jistotu, že hlas nepropadne, ale taky mám slušnou jistotu, že SPD nebude povoleno být ve vládě (což mě nemusí trápit, pokud neaspiruji na křeslo ministra). Hlasem pro SPD pak posiluji skupinu, která bude Babišův tým nutit šlapat na “EU brzdu”.
• dám-li hlas KSČM, ČSSD, mírně riskuji, že můj hlas propadne a tím bude přepočten i ve prospěch Bartoše a Fialy.
• hlas pro Trikolóru, Volný blok, Švýcarskou demokracii atd. je už slušná jistota, že hlas propadne a tím, díky přepočtu hlasů, posílím Fialu a Bartoše. Tohle je o matematice, kterou si rozebereme dále.

Volební matematika

Pokud se letošní volby nebudou vymykat svou účastí minulosti, pak lze opět očekávat, že 1/3 občanů zůstane doma a zbytek bude rozdělen částečně na levice-pravice a probruselské vs pronárodní skupiny.

Buďme optimisté a řekněme, že převládne provlastenecké myšlení v poměru 60 : 40 v neprospěch probruselských podpindosníků. Jsem si jistý, že existují reálné průzkumy, které ukazují přesné číslo, zároveň jsem si ale jistý, že do médií se pravdivý obraz nedostane.

Následuje čistá matematika …

• ANO => odhadněme volební zisk 25-30%
• SPD => odhadněme volební zisk 10-15%

Dle mého tak tyto dvě uskupení odeberou z těch optimisticky nastavených 60% provlastenecky volících občanů 35-45% … tedy pro ostatní provlastenecké, resp. strany nehýřící EU-hujerismem tak zůstává 25-15% voličů.

Pojďme dále… tyto procenta si pokusme rozdělit mezi známé kandidáty:

• ČSSD (protibruselská politika je mírně řečeno diskutabilní)
• KSČM
• Trikolóra
• Volný blok
• Přísaha
• ostatní malé strany – Švýcarská demokracie atd.

Pokud zahrneme všechny opravdu malé strany pod jednu skupinu, pak máme 6 subjektů pro které zbývá 25-15% voličů. Pokud by měl Volný blok například získat 21%, jak avizuje Volný, pak nastane statistický zázrak a některé z kandidujících stran nezíská ani hlas. Nebo – a tady pozor (!) – by musel řádně ubrat hlasů z probruselskho tábora, což není až tak úplné sci-fi, protože je zde hodně naočkovaných, kteří se nechali naočkovat jen proto, aby mohli provozovat dále své různé aktivity a tito se dnes mohou cítit oprávněně podvedeni, že?

Pokud by nastal druhý extrém a zbylé hlasy byly rozděleny rovnoměrně, pak každý z těch 6 zástupců získá 4,17 – 2,5% a tím by se do PS nedostal nikdo z nich.