Vrací se krásná doba přehledného rozdělení světa
Jsem rád, že jsem se dožil tohoto stavu. Vždy po určité době se mění svět a nastává nový ustálený stav.
Po roce 1990 podle západních myslitelů i politiků západní ekonomický a politický model zvítězil a okolnímu světu nezbývalo nic jiného než se s radostí tomuto novému věku přizpůsobit. Nastala dominance Západu a logicky též vojenská a ekonomická dominance jejího vůdce USA.
A tak jsme zažívali dvě války v Iráku, započatí války v Afganistánu, válku v Libyi, Sýrii, válku čečenskou skvělé humanitární bombardování Sýrie, euromajdan v Kyjevě, přecházející v občanskou válku a hybridní válku celého Západu proti Rusku.
A po bouřliváku Trumpovi, který Západ dráždil a na G7 se dožadoval přítomnosti Vladimíra Putina a při zasedáních NATO váhal, zda by nemělo být zrušeno, přišel Joe Biden, který si plete Sýrii s Libyí, ale který dodal jak G7, tak i NATO nový dech. No nový…Vlastně jen virtuální.
Když Biden prosadil na G7 myšlenku, že je třeba vyhlásit tvrdý tlak na Čínu, našli se rebelové Angela Merkelové či Emanuel Macron, kteří zároveň vidí v Číně obchodního partnera.
A protože G7 bez Číny a Indie zcela určitě nejsou nejvýznamnější ekonomické země světa, Čína na tlak USA jen lapidárně uvedla, že malé země nemohou určovat pravidla pro celý svět. To sedlo, jak ta facka.
Snad ještě vtipnější je situace s NATO.
Donald Trump a já s ním plně souhlasím pokládal NATO za přežilou instituci, Jo se k NATO jednoznačně přihlásil. A tak ve všech médiích je možné číst a poslouchat téměř oslavné články o tom jak NATO posílilo.
Ano…nové 11. září, kdy symbolicky mají Američané odejít z Afganistánu, zřejmě odstartuje poločas přebírání Afganistánu Talibanem, jinými slovy po Libyi, Iráku, Sýrii další prohra USA a jeho spojenců je nevyhnutelná. Takový další Vietnam. Jen spořádanější. Ovšem kouzlo liberálních médií je v tom, že informace budou velice omezené, aby lidé nebyli nesprávně dezinformováni.
Co je ale podstatné. A z čeho by každý mírumilovný člověk měl mít radost je něco jiného.
Už nebude žádné nové humanitární bombardování, už nebude další pokračování ukrajinského majdanu přecházející v běloruský puč, už nebude žádná nová válka v Iráku, v Libyi, Sýrii. I ty další barevné revoluce budou v podstatě jen aby se nezdálo, protože fiasko na Ukrajině, v Rusku s Navalnym, ve Venezuele s Guaidoem straší a straší.
Čím slabší bude NATO, tím více bude vzletných slov.
Přátelé, noviny si mohou psát, co chtějí, televize mohou vysílat co chtějí.
Ale vrací se doba rozdělení světa na Západ (USA+ EU + spojenci) a Východ (Rusko+Čína+spojenci).
Obě tyto dvě poloviny jsou v souhrnu ekonomicky i vojensky v rovnováze.
Mohou se šťouchat, západ může plodit statisíce slov a výhružek, ale to je také vše. Na sankce odpoví Rusko či Čína mnohem ostřeji, na zbytečná slova spíše jen úsměvem.
Dočkali jsme se.
Dnes se sejde Vladimír s Joem.
Nic velkého nedohodnou.
Ale je to symbol faktu, že se navzájem dvě poloviny tohoto světa uznávají.
Co víc si můžeme nyní přát?
To je nádherný klid.
