Všichni proti všem
Vidlák: Když jsem začal veřejně působit u Vlka na Kose, měl jsem zato, že svět spěje k nové variantě „třídního boje“ v nových kulisách jedenadvacátého století. Globalizace proti národním státům, nadnárodní korporace proti malým lokálním firmám, státy proti korporacím, demokracie proti impérialismu…. a chudí lidé proti bohatým…
Vycházel jsem z jednoduchého a pro mě jasně viditelného společenského štěpení. Globalizace nezajistila prokapání bohatství ke všem. Evropská unie nezajistila rovné podmínky pro všechny národy i jednotlivce, USA se rozhodly zkusit dělat impérium a do toho nám na dveře bušil islámský terorismus.
Na druhé straně se emancipovalo Rusko a sílila Čína. Vznikly první politické strany, které se nestyděly za slovo „národ“. Propojili jsme se internetem a velká média sice byla schopna nastolovat témata diskuse, ale už nebyla schopna ovlivnit, co si o nich lidé budou myslet. Prezidentské volby vyhrál člověk, na kterém média nenechala nit suchou.
Do toho sílily hlasy zdola, že svět se v Brusel obrací. Že běžnému člověku se žije hůř a hůř, že rapidně přibývá těch, kteří svůj závod s neustále modernizovanou společností prohráli a v tom mladém, krásném a chytrém světě pro ně nějak není místo. Že vlády jsou dočasné, ale problémy stálé a prohlubující se.
Tehdejší svět mi přišel jako konec devatenáctého století, kdy už Evropu obcházelo strašidlo komunismu, Internacionála už zněla a ti druzí dělali všechno proto, aby si udrželi pozice o které je chtělo připravit emancipované dělnictvo. Prostě to vypadalo na velký konflikt dobra se zlem – dvou velkých stran, dvou velkých bloků. Na jedné straně ti, kteří z globalizace profitují a na straně druhé ti, kteří na ní prodělali.
Ještě nedávno – za Trumpova prezidentování – to podobně viděl můj oblíbený a už nepíšící bloger Petr Kubáč. Lišili jsme se tehdy v tom, koho je třeba označit za nepřátele – Kubáč to popisoval jako blok Trumpa, amerických rednecků a malých podnikatelů proti Číně a Amazonům, Walmartům a podobně. Nešlo o to, koho nazvat nepřítelem, spíš že i Kubáč to viděl jako dva velké bloky. Nová studená i horká válka na kolbišti politickém i vojenském. Jedna strana má k dispozici nekonečný kapitál a globální struktury, druhá strana má svoji zoufalost, bezvýchodnost a množství.
Cítíte to se mnou? Takhle nějak jsme všichni psali i četli ne? Byl třeba odejít z EU, bylo třeba odmítnout americké intervence, bylo třeba nedémonizovat Rusko. Bylo třeba vrátit rozhodování na národní úroveň, bylo třeba milovat svojí zem. Bylo třeba dát okovy nadnárodním korporacím, dostat je pod kontrolu, bylo třeba zdanit ty, kteří na to měli a ne ty, kteří neměli nic. Lišili jsme se v detailech, ale v podstatě jsme chtěli zpátky dobu, kdy se smělo říkat, že je někdo buzerant, kdy bylo snadné začít podnikat, kdy v případě vyhazovu existovala pomoc na pracáku, kdy se věci říkaly na rovinu. Lišili jsme se v tom, zda ten náš národní stát má být malý a nechat občany podnikat, nebo jestli má být velký a mít záchytnou síť, ale všichni jsme si přáli, aby to byl náš stát s našimi pravomocemi, naší vládou a našimi pravidly do kterých nám nikdo nebude strkat nos. Shodli jsme se na tom, že velikost státu se určí tady doma pomocí demokratických voleb a ať bude výsledek jakýkoliv, nějaké Amnesty International nebo Evropské komisi je do toho putna.
Cítili jsme, že o to bude možná zapotřebí bojovat, že budeme stát v jednom šiku proti korporátním manažerům a přisluhovačům nadnárdního kapitálu. Chápali jsme, že ti globalizátoři mají peníze na žoldnéře i na zrádce a vlastně jsme tak nějak čekali, „až nás budou miliony“. Toto čekání nás nemohlo zklamat, protože každý rok se přes všechny hospodářské růsty propadali na dno další lidé a rozšiřovali naše řady.
Čas oponou trhnul a uběhly dva koronavirové roky.
A teď před volbami to vůbec nevypadá jako boj dvou velkých bloků. Těch dole a těch nahoře. Naopak, začíná to vypadat jako boj všech proti všem a především těch dole proti těm dole. Záminka? Koronavirus a státní opatření. Ve jménu boje proti koroviru si ti dole teď likvidují to o čem snili – že se pravomoci vrátí z EU domů. Ale i kdyby se to splnilo, nebudou se ty pravomoci mít kam vrátit. Protože stát přece selhal a to z obou stran – na jedné straně selhal, protože uvěřil v kovidovou lež, na druhé straně selhal, protože nedokázal přinutit občany k dodržování pravidel. Na jedné straně selhal, protože nás chce zotročit, na druhé straně selhal, protože nedokáže nic.
Ad hoc na poslední chvíli se formují nové bloky s novou agendou a všimněte si, že tato agenda je vůči globalizaci a EU vlastně nesmírně krotká. Mnohem důležitější je odhalit kovidovou lež. Ano, je nutné vystoupit z EU, ale nějak to ztratilo naléhavost. Mnohem víc se objevují odkazy na grafen v očkovacích látkách a největší kritiky se mi nedostalo za to, že jsem covid nepopíral, ale za to, že jsem se nechal očkovat. Včetně nekrologů, že do pěti let to mám spočítané.
A do toho idol alternativy a národovců Orbán mluví o povinném očkování. Stejně tak i Putin…
Volby už vůbec nepřipomínají formování dvou velkých sil, ale naopak spíš divokou nepřehlednou masu stran zastupujících chudé, které se především vymezují proti jiným chudým. Které se vymezují vůči státu na který by z EU znovu chtěly přenést moc i práva. Všichni se zaklínají zájmem lidu, ale ve všech případech je to spíš zájem relativně malé skupiny. Nakonec nejširší integraci společných zájmů slibuje oligarcha Babiš, který naopak prosperuje díky nadnárodnímu kapitálu. Nejhlasitěji se vůči EU teď vymezuje člověk, který v ní má spoustu majetku a zájmů.
Nadnárodní kapitál, velké korporace a vlastně i EU mohou být v pohodě. Kritika globálních struktur se nejspíš potře mezi sebou při domácí zabijačce… Nebude žádná integrace domácích sil, žádný jejich společný zájem. Jen volební kmenové války ze kterých žádné domácí hnutí nevyjde silné a vítězné.
I kdyby se splnilo moje proroctví, že do voleb bude koronaviru konec, že jsme ho překonali očkováním a promořením, že už se v bývalé zničující síle nevrátí a ukáže se, že nikdo nechtěl lidi zavírat doma ani jim navěky naordinovat roušky, stejně to nic nezmění na mnou popsaných jevech. Koronavirus už opravdu může jít. Všechno už vykonal. Zařídil, aby se ti dole hádali mezi sebou a úplně zapomněli, co se na ně chystá.
