Západ, nebo Východ? A co takhle naše národní zájmy?…
Jan Sedláček: Na českých politicích mi nejvíc vadí jedna věc. Že nedokážou s ostatními státy jednat jako rovný s rovným a jejich politika k danému státu se u většiny z nich (čest výjimkám) zakládá buďto na patolízalství, nebo na otevřené nenávisti. Nic mezi tím. Ode zdi ke zdi.
Takovým politikům se někdy říká podpindosníci. Jejich jediným zájmem je sloužit zahraničním „páníčkům“ (ať už z vidiny zisku, nebo z potřeby poslušnosti k nějaké ideologii) – a tak dělají všechno, aby vyhověli zájmům státu, který nad námi zrovna drží moc, a naopak aby co nejvíc poškodili ty státy, s nimiž je jejich páníček ve sporu.
Podpindosníka v politice poznáte snadno. Pokud má o něčem rozhodnout, tak se nerozmýšlí podle toho, jaké to bude mít důsledky pro náš stát a národ, nýbrž jen podle toho, zda se to líbí „páníčkům“. Je jim úplně jedno, jestli jejich kroky poškodí náš stát a obyvatele, hlavně že je za to za mořem pochválí. Odtud pramení výroky typu „tento krok neuděláme, protože naši spojenci by s tím nesouhlasili…“ nebo naopak „musíme to udělat, aby to posílilo naše euroatlantické ukotvení…“.
Mnozí dříve narození podpindosníci dokonce stihli i názorový veletoč – nejprve podlézali SSSR a hlásili se k nenávisti vůči Západu, zatímco po Vítězném listopadu se otočili jako korouhvičky a najednou začali USA milovat a Rusko nenávidět (viz Andrej Babiš, ale i Pavel Telička, ředitel ČT Petr Dvořák, generál Petr Pavel apod.). A pokud budou pokračovat současné tendence a namísto USA se novým „světovým četníkem“ stane Čína, tak se výše uvedení opět překabátí a začnou se lísat k novému páničkovi z Dálného Východu.
Výše popsaný princip má obecnou platnost, ale teď, po rozpoutání toho panoptika ohledně výbuchu ve Vrběticích, se ukázal v mnohem větší míře než dřív.
BIS (což je mimochodem struktura složená z podpindosníků, soudě podle materiálů, které veřejně vydává), obvinila z výbuchu ruské agenty. Ačkoliv při kritickém prozkoumání celé kauzy zjistíme, že jejich obvinění postrádá důkazy a pokulhává na obě nohy, podpindosníkům to stačilo k tomu, aby ještě více zostřili svoji nenávist vůči Rusku a naopak vyjádřili slepou oddanost USA. A jakmile někdo poukáže na to, že je ta kauza nějak podivná a že nám diplomatické odstřižení od Ruska k ničemu nebude, hned jej začnou osočovat, že prý „je agent Ruska“. Postoje podpindosníků se tím mnohdy tlačí až do groteskní roviny a v mnohém připomínají postoje Husáka a Štrougala, jen otočené o 180 stupňů.
Ve stínu tohoto panoptika se ovšem rozbíhají mnohem vážnější děje. Hamáčkovo gestapo využilo současné hysterie k tichému zatýkání opozičních politiků a aktivistů, jako je např. Ivan Kratochvíl, který je členem vedení politické strany Aliance národních sil. Zatčeným hrozí až 20 let za mřížemi a záminky, které k jejich politickým procesům slouží (např. údajná podpora terorismu), nebezpečně připomínají záminky k odsouzení Milady Horákové.
Teď je potřeba upnout veškerou sílu na to, aby tyto politické procesy skončily a všichni političtí vězni byli propuštěni. Ovšem nebude to stačit. Dokud bude naše politika založena na patolízalství vůči USA (či komukoliv jinému) a na nenávisti k Rusku, bude tento stav stále vytvářet další a další problémy. Proto je potřeba zcela změnit naši vnější politiku. Odhodit ve vztahu k ostatním zemím jak nenávist, tak i podlézání. Jednat s Východem i se Západem jako rovný s rovným a následně prosazovat i naši vnitřní politiku ve prospěch našeho státu a občanů, nikoliv ve prospěch někoho ze zahraničí, ať už z Východu či ze Západu.
K tomu ovšem nemáme sebemenší naději, pokud v příštích volbách zvítězí podpindosníci. A ti jsou rozlezlí ve stranách napříč spektrem, ať už je to ANO, ČSSD, ODS či Piráti. Proto je potřeba se těchto stran a jejich podpindosníků zbavit a zvolit radši takové politiky, kteří se nebudou rozhodovat ani podle tlaků z Východu, ani ze Západu, ale výhradně podle českých národních zájmů.
